Dojaty

27. prosince 2017 v 14:43 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Pred Vanocemi sem se dal docela dokupy. Naplanoval si leden, vytvoril plan a uklidnil se. Nenapadlo me, ze par dni v Praze s rodinou mi zase zamicha kartami a ja po prijezdu *domu*, tedy sem, spustim jak maly decko.

Nejvic me dojalo, kdyz sem vybalil pastu na zuby, kterou mi tam tata nenapadne pribalil. Nerekl mi to, vi ze je to tu drahe, pritom sam vychazi jen tak tak. Stejne tak jako mi pribalil caje. Obycejne caje, ale on do nich pridal jeste tu zazvorovou prichut, porotze jsem nastydlej.... Uz v lete, kdy mi nabalil tisic sladkosti, jsem si uvedomil, jak je to krasny. Vsichni s rodici bojujeme, chteji, abychom se chovali tak, jak nam to prijde divne, chteji, abychom nosili veci; ktere nam pripadaji priserne, ale delaji to, protoze je to v jejich ocich to nejlepsi, co mohou. Mamka z meho *pokojicku* udelala specializovany obchod/galerii s vanocnimi dekoracemi, protoze chtela, abych to mel krasny.

To plus fakt, ze jsou nestastni a taky to, jak babi vzdycky rikala, ze musim mit rodice rad, ze jsou to nejdulezitejsi, by nenechalo sebe-drsnejsi oko suche. Me to nevadi, nebranim se svym emocim, davam tomu pruchod, uz jenom timto clankem, ale proste tak no. Navic me to tu kompletne rozhodilo. Nedokazu si predstavit, ze bych chodil do nove prace. Tesil jsem se, jak budu planovat silvestra, pujdu si zaplavat a vyuziju slev. Misto toho jsem jak hromadka nestesti.

K. s Jirinou dojeti jeste vice prohloubily a ja si diky kamardkam uvedomil, ze v metropoli nikoho nemam. Vsichni co znam odjeli pryc. Lidi, kteri by se mnou chteli spat, je vic nez tech, kteri by se mnou sli na jen tak prochazku.

Nechavam doznit sve emoce a tesim se na eurotrip.

Pa

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama