Nedostižné nadržené jaro 2017

26. března 2017 v 11:11 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Venku je jasně, Praha je krásná, nás v práci čeká MIláno, máme ohromný reach, dosah a jde to. Venku je také jasně, lidé čtou dezinformační weby, Zeman určitě vyhraje volby, kamarádi žijí v sociálních bublinách a já mám další friends with benefits, aniž bych to tak ustavil, aniž bych ukončil ty předchozí. Nadržené jaro, kdy v sobotu večer jdu za Blížencem, abychom pokřtili kuchyň a já se pak za výmluvných příběhů odebral k Hradu, kde se propletl Nerudovkou, abych opět trávil noc s Designérem. Nedostižné nadržené jaro 2017.

Zatímco přichází jaro a já rozepínám bundu a nasazuji brýle, podávám přihlášky na další studium, které mě láká víc než každý den pracovat. Jakobych ve světě marketingu nezazářil až tolik a přesto, že slečna Architekta prohlásila "..to je super, že ses dostal tak daleko..." nebo když pan Designér řekl "...ty to asi nevíš, ale máš skvělou práci, na skvělém místě", mě ten obor nebaví, nemá hloubku, je povrchní plný manipulace a lží. Proto chci jít směrem výzkumu, vědy, akademické půdy. A studium is a must. Navíc jsem si ted rok a půl zkoušel chodit denně do práce a je to brzy. Nemusím to tak mít. Vyzkoušeno, jdu dál.

Prácovní rok v Londýně se zatím nerýsuje. Mám vysoké nároky, jak jinak, a moc se tomu nevěnuji. Zatímco jsem si podával daně, psal diplomku a spal s designérem, neměl jsem čas na sedět u počítače a procházet se nabídkami a psát do ciziny. Natož, abych se snažil v projektu se Šprtkou.

První letošní den zahradě byl zvláštní. Byl jsem takový apatický, pomalý. Občas mi na sluníčku při práci bylo vedro, ve stínu při nečinnosti zima. Sobota, bez signálu, mimo Prahu. Hlavu jsem si možná vyčistil, ale dých na mě silný pocit, že to tu už není jako dřív. Stromy jsou pokácené, sousedé umřeli, zestárli nebo sem přestali jezdit. Měl jsem chuť napsat, zda spolu budeme trávit večer a pak, když jsem se díval na mobil, tak mám zmeškaný hovor. Volal. Pan Designér.

Za posledních deset dní jsme spolu spali 3x a 4x jsem u něj spal. Já nehledám vztah. Je strašně nadržený. Slovo perverznost často skloňujeme. Je to umělec. Nevím, zda spí ještě s někým. Na Facebook chodí jednou za dva dny a když ho chci zastihnout, musím volat. Hodně čte knihy. Jsem s ním šťastný. A neřeším to. Neptám se, neříkám co si o něm myslím, nezabíjím to. Je to jakoby přítomné. Ty chvíle s ním, jako kdyby byly vytrženy z jiného světa. Uvidíme, jak to bude dál. Jsem spoko.

Znám všechny studenty AMU a FAMU, ze sedmi oceněných Bloggerů roku znám 3 osobně a díky projektu se Šprtkou jsme se dostali k novému zpěvákovi, který mě nezajímá, ale statisíce holek, co ho poslouchají docela jo.

Zdravím za zpěvu kosů...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama