Francouština, sex, Vinohrady a letní úsměvy

20. srpna 2016 v 15:13 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Protože karma funguje. To motto, že jsme to, co si myslíme, není jenom nějaký kec, ale filozofie života, která pomáhá, lečí a dělá zázraky. Nemoc je v podstatě pryč, zase jsem sexy a užívám si zase života. Všímám si, jak ty důležité věci odsouvám, stále nemám pořešené papíry a studium. Za to si s novým iphonem užívám milé chatování na tinderu, každý den po práci jdu na Náplavku. Konečně jsem si koupi své vysněné boty a vztah s mamkou se paradoxně skrz blížící se rozpad rodiny velmi zlepšil a narovnal. Jsem tím, kým chci být. Možná to občas není morálně správné, možná občas nejsem ve všem stoprocentní, možná už nemám takový přehled. Ale mám radost, všechno mě baví a učím se být nad věcí.

Příliš mnoho sexu…
Je sobota ráno, obloha bez mráčků a já jsem na Vinohradech, v posteli s pohledným Belgičanem, který mi dělá dobře tam dole. Stejně jako to dělal v pondělí Mirek a ve středu Blíženec. Je jich hodně? Já s nimi ale nespím. Zase se probouzím v nadrženém obětí na druhém konci Prahy. Loučíme se anglicko-francouzky, dveře zaklapnou, nasazuju brýle a sbíhám schody v krásném historickém domě a potkávám sousedy, které jsem v životě neviděl. Usmívám se. Nenasnídaný hledám útočiště v nějakém minimarketu a mířím na I. P. Pavlova. Stále cítím jeho voňavku Yves Saint Laurent, která mi celou dobu někoho připomínala.

Nové materiálno, ale dělám si radost
Mám ohromnou radost z nového telefonu a nových bot. Jako bych otevíral další novou kapitolu a potřeboval jsem to oslavit i takto vizuálně. Možná se to zdá povrchně, se změnou bot a mobilu se má povaha nemění. Otázka ale je, zda tomu věřím a zda to není naopak. Možná právě změna v materiálním prostředí jen dokládá tu změnu uvnitř mě. Ať je to jak je to, v každém případě je to změna k lepšímu.

Morální obhajoba
"Když já se v těch klucích už ztrácím…", řekla... ona, on a tamta, říkají to prostě všichni a já se jim nedivím. Najít si fajn kluka na dýl, který nebude hulit, fetovat a nebude zbytečně vykroucený je opravdu nadlidský úkol. A tak chodím na rande, můj WhatsUpp se plní jmény kluků, kterým už nejspíš nikdy nenapíšu a já se snažím poznat ty, kterým jsem se zalíbil. Jsem ale kritický a ve jménu "všechno nebo nic" se musím rozloučit s Blížencem, Mirkem a možná i panem Architektem. Nejsem žádná děvka. Jsem mladý kluk, který si k sobě někoho hledá a nechce být s každým, kdo se na něj usměje. Proto to trvá dýl, proto ještě nikoho nemám. Ale abychom to pěkně ukončili, lepší se to. Už jsou vždy pohlední, spolehliví a neberou drogy. Myslím, že jsem na dobré cestě (smích).
Vyrovnanost a odpoutání od přátel

Generace opravdových přátel je trochu mrtvá.
Přátelé se mi uzavírají do svých komunit, řeší si vlastní problémy, jsou zaseknuti v pohodlné každodennosti a nemají čas hledat hlubší smysl ve svých činech. Chci tím říct, že si vzájemně už nedodáváme ten pohled zvenčí jeden na druhého. Stíháme si říct, co se stalo, ale dál už se nikdy nedostaneme. To se radši jdeme opít a na všechno zapomenout.

Schůzky s Ká. začínají být opravdu jen o ní a ve chvíli, kdy si uvědomím, že na otázku "co je u mě nového" mohu vyprávět jen o klucích, přestávám mít chuť se o zažité dělit.

Tymis nepřestává hulit a pokaždé, když se potkáme, má v sobě už třetí pivo. Jeho agrese v opilosti už není nic nového a já zjišťuju, jak se naše přátelství zastavilo. Zastavilo se u toho, že ve stínu jeho života ze dne na den vypadávám jako děsně mainstreamový člověk, který je pohlcen konvencemi. Hold jsem tam, kde jsem právě díky tomu, že umím hrát podle pravidel. Na puberťácké vzdory už mi můj rozum nedá peníze.

Dieselova přítelkyně nemá ani práci a ani nestuduje. Za to dokonale ovládá jejich holešovickou domácnost, stíhá sledovat svět bloggerů a designérů a tak si taky tvoří ucelené názory, na které během volných dní sbírá patřičné argumenty. Aspoň díky ní zůstávám ve střehu. Jo a s Dieselem se samozřejmě skoro nevídám. Vždycky pošle jí (smích).
Aspoň že jsme odkryly kauzu "Dýn se nebaví". Je mi jedno, že se tahal s Frankem, důležité je, že jsme zase normálně v kontaktu.

Moje resty:
  • zařídit si živnosták
  • podat si přihlášku
  • jít s mamkou ven
  • posekat kolem rybízu
  • ještě víc cvičit a běhat
  • jíst zase zdravě
  • dodělat si digitální garáž
  • v práci nastavit reklamní konverze
  • v práci sepsat průvodce našimi médii

To dám :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G-Boy | Web | 20. srpna 2016 v 18:19 | Reagovat

Ahoj, jak to myslíš, že s nimi nespíš? :-?

2 pan Nedostižný | 21. srpna 2016 v 21:51 | Reagovat

[1]: Jsou to jen rande :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama