Vyčerpání, vánoční deadliny

18. prosince 2015 v 18:11 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Loučím se s užasným pánem z rakouské firmy. Dělat s ním rozhovor byla zábava. Jdu s deskami k nové kanceláři, jsem unavený, pálí mě oči a rty. Strkám klíče do zámku, který nevidím. Trefuji se až po několikáté.

Pondělí. Ráno máme schůzku ohledně nového webu. Zvu další byznys hosty na event, na který mám rozpočet 250 000 Kč. Odbíhám na schůzku ohledně rebrandingu Designbloku a pak se vracím večer, abychom vyhodili Španěla. Celou dobu mluví můj nadřízený, celou dobu se na něj dívám a říkám si, že bych ho strašně chtěl.

Úterý. Vystávám do půl deváté. Dělám si velkou snídani a nastavuju příspěvky na sociální sítě na další dny. Opět přicházím pozdě do hodiny informatiky. Poslední hodinu matiky zatahuju, jedu si koupit lék za 1 040 Kč. Prodavačka (prvotřídní kráva) mi to prodává s neuvěřitelnejma kecama, že to dává jen na doporučení lékaře. Hraju milou tvář a nazasuje úsměvné argumenty jen aby mi ta píča dala, co chci. Test z prává dávám o prsa korejské běžkyně. Přicházím znaven a při pomylšlení na to, že budu muset ještě dvě hoďky pracovat u PC, nasazuju smutné výrazy.

Středa. další byznys day v rodinné firmě, kde při schůzce se starou grafičkou koulím očima. Do morku kostí cítím, jak ztrácím čas. Navíc můj tvrdě prosazovaný názor je podle zprávy od mého nařízené příliš drsná na uměleké povahy zdějších kreativců. na konci schůzer o slavnostním eventu mi dramaturg řekne, že doufá, že už se příště nepohádáme. Večer končí umělecko-designovo-hipsterskou večeří v galerii, neformálním meetingem v hotelu s výhledem na Zemana a pivem s dětmi slavných herců v klubu ve staré tiskárně.

Čtrvtek. Ráno se modlím, abych nastartoval. Nakonec si užívám příjemnou jízdu za doktorkou. Jsem strašně unavený a tak ještě spím 9-11. Rychle obědvám a běžím do práce. Vše stíhám jen tak tak, nakonec se vše daří, lidé přišli a projekce byla dokonalá. Nakonec přicházím na after až poslední, ale odcházíme s Grafikem. Nic neplánuju a užívám si chvil s ním. Jedem taxikem a ukecaný taxikář mi pak napálí 750 Kč. Ale mě to bylo jedno, vím že letos takhle utrácím naposledy ...

Pátek. Probouzím se ve stavu, který jsem dlouho nepocítil. Má mírná verze kocoviny je zpět. Jako machr přicházím pozdě na test, a jako ještě větší machr z něj odcházím dříve něž ostatní s 46 %, které nejsou finální. V práci panuje skvělá atmosféra po včerejším přiožrání, ale já nedokážu myslet. Celou cestu metrem mi trvá než si správně spočítám procenta. V práci nejsem schopný myslet a být pozorný, naštěstí mám rozhovor s milým pánem.

Je nejvyšší čas na prázdniny. Evaluace předvánočních kampaní a nastavování těch dalších mi bere moc energie. Potřebuju se odreagovat.

Myslím jen na babičku. Chybí mi. Moc.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic | E-mail | Web | 23. prosince 2015 v 13:53 | Reagovat

"prsa korejské běžkyně" :D luxusní :D

Já jsem taky nehorázně ráda za delší spánek a volno. I když doma jsou ještě trochu fofry s chystáním jídla a uklízením...

2 HE | Web | 23. prosince 2015 v 20:13 | Reagovat

Na jednu stranu máš skvělý život, ale na druhou moc uspěchaný. Měl by sis víc odpočinout kámo

3 jellie-beans | 25. prosince 2015 v 22:44 | Reagovat

Veľmi zaujímave, nie každy by vedel aspoň nejakým spôsobom zhrnúť svoj týždeň. Ale je pravda, že aspoň sa nenudíš, no skús aj nejaký relax :D :-D  :-D

4 paralelnisvet | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 19:16 | Reagovat

Jsi úžasně nabitý, já to obdivuju. Doufám, že si užíváš volno :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama