Dream is done, again

31. května 2014 v 9:23 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Snažil sem se vrátit do minulého léta, našel si fuck friends, vrátil ty písničky do mobilu a dokonce jsme šli s Dýnem zase ven. Jenže nic není jako dřív a při psaní esemesek s Bejvalkou - jako kdybych se vracel zpátky rovnou o tři roky. Real friends mě kvůli private party naštvali až tak, že se Jiřině a K. vyhýbám a Tymisovi rovnou neodepisuju. Ukojil sem se privátem u špulínů, ale nebylo to ono. Dnešní designový večírek mě taky uchlácholil a nadchnul, ale jen pracovně - nic osobního a to dokonce ani přesto, že tam se mnou byl Vin Diesel.

 ,,To se teď budeme vídat jen pracovně?",
řekl jsem ve smíchu, ale bohužel to spíš bude pravda.

Svět reklamy mě naučil, že neexistují přátelé a kamarádi. V dospěláckém světě máte jen rodinu, přátele z práce a staré známé. Ke starým známým nejste upřímní a rodina vám dává zázemí. Kámoši z práce jsou najednou ty variabilní vztahy, které vám hladí ego a dodávají pocit, že jste součástí něčeho (oboru nebo firmy).

Když jsem včera u dvou raků, byl jsem svědkem toho, jak se všechno opět opakuje. Opět jsem se přes nějakou kámošku dostal do celkem zajímavé společnosti. Dcera slavné zpěvačky, spolupracovník Vina Diesela a ten její kluk, to je dost cool sestava na to, abych se mohl cítit váženě. Je super, že je starší než my, má jiné zájmy a je trochu napřed, ale vedle něj si připadám fakt jak povrchní děcko. Na jednu stranu jsem se snažil vnímat to, jak mluvil o o umělcích, zajímavých webech a filmech - ten kluk mi má vážně co nabídnout, ale na stranu druhou tam byla dcera zpěvačky, tvrdohlavá, srandovní a mě dost podobná a ta naopak všechny jeho výdobytky skepticky přecházela. A já jsem zas připadal někde mezi umělci a komercí, mezi heteráky a homoušema.

Co se týče vztahů, vymazal jsem pana herce a toho druhýho taky, když mi debil není schonej říct, že někoho má. Ten Nováček z práce se po čase vyjevil jak vůl a ten ještě novější je debil, zadanej debil. Ještě se musim zbavit té bláznivé myšlenky chodit se slečnou bláznivou a taky jsem zvědav, co s tou hrstkou citů, které možná ani nemám, udělá následující sobotní noc v hotelu, s panem Cizincem.

Jako ve chvíli, kdy mam za sebou práci v reklamce, vztah s boháčem, friends with benefits, dvě třetiny vejšky za sebou, čekáme mě kariéra v Designbloku a celkem fajn prázdniny s celkem fajn lidma, jsem na konci všeho svého snění a přichází ten divný tón na klinice, kdy přestane tlouct srdce. Nějak jsem si zapomněl užívat života, tak si říkám že na ty farmářské trh s tou Ká. půjdu a vybrečim se jí na rameno.

Nic mě nevzrušuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Es. | Web | 4. června 2014 v 15:51 | Reagovat

možná to opakování se má nějakou výhodu, ocitnul ses v zajímavé společnosti, ale přece je lepší mířit dopředu :-)
tak to je vážně debil! ale ještě jich potkáš za život dost, aspoň, že jsi to zjistil celkem brzo ;-)
PS: začni si zase více užívat života! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama