Začínám dýchat jaro

23. dubna 2014 v 20:15 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Jaro přišlo v celé své kráse. Sluneční záře, zapadající slunce v osm večer a duha mi silně připomínají minulý rok, kdy jsem touhle dobou začal mít freinds with benefits s Dýnem. On mi jako takový nechybí, to spíš ty aktivity, popíjení venku, jeho byt, rozbíjení flašek v centru, to milé poflakování se, které jsem před tím neuměl. Rok se s rokem sešel a všechno je jiné.

Koncem týdne mi končí práce v eskortním magazínu. Spadne ze mě obrosvká tíha a zodpovědnost za obsah. Chci se ale rozloučit stylově a tak píšu o Madonně a zapojím se do kampaně. Kvůli zubům jsem dovolal jedno natáčení a mi zbývá jen jeden natáčecí den, jsem zvědavý kam povede vztah s panem Hercem, který toho má se mnou tolik společného. Pomyslné workoholické období finišuje, končí natáčení, galavečer je za dveřmi a za 14 dní končí i semestr. Můj vztah k luxusní restauraci podpořila i Ká. která se vídá s lidmi, co tam pracují. Do konce týdne mi mají dát vědět s Designbloku, který mi změní život.

Když se dnes v mém tichém, uklizeném pokoji, kde byli slyšet jen ptáci z otevřených oken, ozvalo hlasité pípnutí SMS od pana herce, řekl jsem jízlivě: ,,Ale, ale, že by se nám někdo probudil?". Pak se ten zvuk ozval znovu, psal Tymis, že se opozdí. Jak jinak, nebyl jsem překvapený, ale přeci mě to už nemůže vytočit. Seděli jsme na kopci uprostřed sídliště mezi pampeliškama, bylo to fajn, jenže jeho historky o rozpadlé rodině, kde se bojuje s depresemi, agresí a dokonce se sexuálním zneužívání uzemnily všechny moje "problémy". Má vážně špatné obodbí a já moc nevím, jak mu pomoct. Jsem mu oporou a snad jsem mu dne dodal trochu energie, podpory a uvolnění.

Surová realita osudu mých přátel na mě působí spíš statickým dojmem. Přijde mi, že se na mě dívají ze spoda, jako na toho naivu, který se pohybuje v naprosto jiném světě médií, kde fungují pro ně neznámá pravidla. Na druhou stranu navoněné světy homosexuálů jako má Vil nebo Ben na mě působí neskutečně povrchně, prázdně a ulhaně. Jediný, kdo mi stojí za snahu je pan Herec, jsem zvědavý jak se vybarví.

Podoba léta pomalu vystupuje z mlhavého oparu, do 14 dnů vědět.
Mějte se famfárově!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leopardí Mládě | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 20:57 | Reagovat

Obdivuju tě za to, že dokážeš být oporou pro přátele. Já se většinou, i když je mi jich opravdu líto, zmůžu jenom na "Hmm" nebo "Aha"...
Držím ti palce, já se snad na Designblok konečně podívám alespoň jako návštěvník. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama