Na vrcholu dokonalosti

21. ledna 2014 v 23:54 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
... ale víte jak, z kopce se vždycky padá

Zkouškové je z 99% za mnou, do luxusní restaurace chodím jen na víkendy a jinak si užívám luxusních restaurací, bílého vína, lososa a skvělých kamrádů z vyšších vrstev, které má Vil. Po sobotě, při které jsem se učil to, že Vil zná celý svět homosexuálů, zná majitele skvělých kadeřnistcví, nočních klubů a Národního divadla, jsem zase o něco zkušenější. Čím víc vidím do světa úspěšných třicetiletých, krásných ,,pánů" tím větší pokoru nacházím ve svých opravdových kamarádech.

Tymis je pro mě strašně důležitý - nastává opravdové přátelství, kde řešíme své vztahy, dohazujem si práce a předáváme si sešity z předmětů, které jeden z nás už nestuduje. Je teď pro mě velmi důležitý a jsem za něj moc rád. Včerejšek jsem začal Venkovankou, které jsem řekl všechno - menší coming out. Ona se mi vybrečela z malinké nevěry a poblouznění. Je to velice úspěšná a krásná holka ze školy a strašně mě potěšilo, že jsem si i u ní vydobil dost dobré postavení mezi kamarády. Pokračoval jsem zkouškou z reklamy, na kterou jsem se neučil a dal jsem jí. Pak jsem bavil ostatní v hospodě, kde jsem už ve dvanáct obědval panáky vodky. Dokonalost pokračovala návštěvou Vina Diesela. Přesto, že jsem u něj byl asi dvakrát mě krása jeho bytu stále okouzluje, stejně jako on. Strašně mu to slušelo a jednou z něho bude velice úspěšný muž, o kterém se bude psát v časopisech, jako je Ekonom nebo Forbes. Vyprávěl mi o tom, jak mu jdou zakázky pro televizi a dokonce natáčí nějaké rozhovory se zahraničními interprety, přidal krátkodobé vztahy a ekonomické plány. Pak se mi o něm zdáli mokré sny ...

,,Seděl jsem na barové židličce z IKEI, zatímco on v košili a společenských kalhotách otevíral mé oblíbené víno. Pak přišli jeho mimopraští přátelé a já si připadal jako opitý štěstím, doslova."

Následovalo tříhodinové sezení s Tymisem, který se mi doslova vybrečel na rameno. Je evidentní, že mu teď víc dávám, ale to, že se vždy účastní mých akcí (private party a tak.) mi strašně pomáhá. Dokáže mě vyslechnout a já se snažím mu dát co nejvíc. Mozek říká - není to vyvážené, ale srdce miluje tohoto kamaráda. Mé ošetřování pokračovalo návštěvou babičky, které jsem uklidil byt a pomohl jí vykoupat se. Netrvalo dlouho a před jejím barákem stál Vilův sporťák, jsem ve snu - štípněte mě!

Když jsme šli do jeho oblíbené restaurace v samém centru Prahy, představoval jsem si tu předraženou trapárnu pro cizince. Když se ho ale všech šest krásných servírek zeptalo na to, jak že se měl v USA a oslovovaly ho přitom jménem, byl jsem v šoku. Tohle jsem vážně viděl jenom v Sexu ve městě. Nejdříve jsem si říkal, že se moc nemáme o čem bavit, pak jsem ale správně nechal své kritické já u ledu a vypustil své naladěné Nedostižné já. Bylo to moc fajn, ale pak to řekl. ,,No já do USA pojedu ještě na konci března, kvůli práci." Mé veltínské zelené mi nateklo do nosu a já vůbec nevěděl co říct. Nakonec jsem vykoktal ,,Jako proč?", jako Miranda ze Sexu ve městě. Aby toho nebylo málo večer pokračoval na půdě Národního divadla, kde proti mně seděla krásná přítelkyně bráchy od Vila, vedle ní seděl kluk, kterej vypadal jak Leoš Mareš. Zbytek dokonalého osazenstva nejmenuju, prostě skvělé prostředí vlivných lidí. Připadal jsem si jako ve filmu. Vil se celkem odvázal, mluvil trochu sprostě a bavil celý stůl. Přesto mě ale stále sledoval a kontroloval, zda se bavím, doprovod a kontrolní sms. Pak 15ti minutový rozhovor s Tymisem a můžu jít spát. Pak ještě psala Bejvalka o tom, jak si zařizuje nový život, plus celý den na drátě kvůli škole.

Takový život jsem vždycky chtěl. Vil a jeho okolí, život a to všechno mě nutí být lepší. Minulost se zdá být čím dál tím víc směšná a já si říkám, jak to, že to přišlo až tak pozdě. Všechno je vlastně dokonalé, ale k Vilovi cítím obrovskou nedůvěru. Úloha přátel je čím dál tím víc důležitější a já mám obrosvké nutkání odjet za hranice ...

Buďte šťastní, ale na pozoru!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vosková Figurína | Web | 22. ledna 2014 v 14:51 | Reagovat

Závidím ti a radím ti - uteč, dokud můžeš. Odjeď za hranice, všechno tu nech a jeď, s NÍM. Závidím ti!

2 blueberry. | Web | 22. ledna 2014 v 21:47 | Reagovat

Strašně ráda čtu o tvém životě. Je fantastický.

3 Creencia | Web | 24. ledna 2014 v 16:55 | Reagovat

Dlouho jsem tu nebyla, za to se omlouvám... Teprve teď jsem se dostala ke čtení tvých článků a opět mě ten tvůj život jako v Sexu ve městě dostal! Užívej si ho plnými doušky! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama