Červenec 2013

Prokaleno, co dal?

30. července 2013 v 13:05 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Celkem dlouho jsem nepsal, ono, ten nevyřešený problém homotrojúhelníku, citů k Dýnovi a opětovného zklamání z pana F. už prostě vypršel, ikdybych byl sebevíc citlivý a chtěl všechno sebevíc řešit. Už to bylo dlouho, co jsem se vyrovnával s tím, že to bude jen o sexu, dlouho jsem se vyrovnával, že to bude jen o sexu v opilosti a ještě déle jsem se vyrovnával, že bude Dýn spát s ošklivým, ulhaným, lenivým a nezodpovědným panem F.
Původně jsem to chtěl brát s nadhledem, brát to jak to je s úsměvem, že budem hustá kalící trojka. Pan F. to ale bere jako bitvu o Dýna, jenže o Dýna bojovat nehodlám. Ikdyby pan F. nepřišel, jeho líná povaha, jednoduchý humor, nezodpovědnost, nesamostatnost, narcismus, povrchnost a snaha se vyhnout jakýkmkoli následkům, které způsobuje jeho chování mě dohání k šílenství. Skoro bych řekl, že zkazil Private Party, dělal jsem co jsem mohl, snažil jsem se si to ze všech sil užít, jenže když on uprostřed noci volá jemu? Když si s nim neustále píše a pan F. mi ještě smskuje a řeší to, co říkám v opilosti? Zvedám hlavu nahoru a říkám, že tak nízko, na ně, tam se dívat nebudu! Jsou to jen chudinky, co se nedostali na vejšku, tvrdí, že si chtějí užívat života a proto prochlastávají všechny peníze co mají, jen aby zapomněli na to, jak moc je jejcih život smutný. Jak se po tomhle mám s Dýnem bavit? To, co si teď píšeme, je jako to, co jsem si psával s panem F. - povrchní sračky o ničem. Jenže na druhou stranu se mi o něm třeba včera v noci zdálo, ale co. Vůbec se mi nechce zvát ho na další party, jenže kdo ho nahradí? K. která si bude lakovat nechty, nebo Elle, která v deset usne? Vin Diesel, který je tak nadržený, že když neuvidí kost, odejde? Ne, je nenahraditelný a myslím to i v tom špatném.

Rozhodl jsem se zase přidávat fotky z večerů, na většině z nich je Dýn, pan F. (vládce sociálních sítí) zas dělá ze svých prožitých hoven kampaň, nesoucí název ,,Jsem s Dýnem, všichni to musí vědět", naštěstí mě to pohnulo jen k tomu, abych to sem napsal, opravdu nic necítím. Náhodou, nevím jestli je to obrana, ale poslední dobou mam chuť na holky. Jo a na Private Party jsem si to málem rozdal s Tymisem, btw :D. Další friends with benefits :D ? To už snad ne. Přesto je strašně hustý, že právě s Tymisem, je to jediné vyzrálé friends with benefits a to je oproti Dýnovi mladší o dva roky a oproti panu F. o čtyři!


EDIT: 31. 7. 2013 Ráno
Od té doby, co jsem se smířil s tím, že Dýna budu muset vymazat a najít si na šuk jiného chalána, jsem si řikal, nebo spíš uvědomil a probral z toho snu, díky kterému jsem neviděl, jak moc skvělou práci mám, jak úžasné kámoše mám, nebo jak skvělý rodiče mám. Skutečně, od Terapie si jen připomínám, že jsem úžasný, není to namyšlené, je to návod na přežití. No a právě včera jsem byl se zábavným kolektivem venku, bylo překvápko pro šéfovou a strašně mě to bavilo a těšil jsem se. Pan R., který je stejné znamení jako já se celkem vybarvil, sice jsme o tom nemluvili, ale jeho orientace září až za roh, ale je to moc hodný klučina a já to neřeším. Mňauk se rychle opil, což jsem chtěl, ale běhěm večera se vypařila tak nenápadně, že jsem si toho všiml až u odchodu. Pan Š. mě mile překvapil, tak mile se snažil mě opít levným pivem, ale šlo mu to. Vtipná manažerka se tak roztomile opila, byla opravdu vtipná.
Kluci z jiných poboček byli skvělí, Vysoký Vousáč se na mě asi dvakrát podíval, já to oplácel, bylo to super. Pak jsme si asi hodinu povídali o něm, egoista, ale chytrý a nenamyšlený. Pořád jsem čekal na nějaký signál a ten přišel, když řekl, že měl holku a chce rodinu. V tu chvíli jsme sklopil hlavu a strašně chtěl dát najevo, že mi to vadí. Jenže co by Vousáč neudělal, vzal našeho Manažera a na mě a na pana R., jestli půjdem do gay baru?! Byl jsem zmaten a čekám na potvrzení přátelství na fb.
Celkově to byl moc fajn večer. Ikdyž zakončení s Elle a velkým Rakem nebylo nic moc. Oba byli nerozhodní, byli jsme venku a řešili jeho povahu, chci cenu pro filosofii. Pak jsme šli do nějakého jeho oblíbené bárku, kde jsem vypil ten nejlepší drink v životě, byl sladký, silný a těžký, stačil srk a svět se točil. A hlavně byl málem zadarmo, hlavně jsem řekl jen pro případ, že si tohle čte pan F. :D (stále to ve mě je :D ).
Nicméně dneska jsem se probudil, nikdo doma, takže káva, snídaně, masturbace, fotky, fb a sprcha a hurá do světa reklamy. Zase je to takovéto ,,radovat se z maličkostí", mam dobrou náladu.

Hranice zvrácenosti, je za mnou

25. července 2013 v 13:09 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Počasí se zhoršilo a já po pondělí probdělé zhulené nudné noci začal žít svůj pracovní život naplno. Něco ve mně se chce hrozně snažit a tak dělám, co můžu. Vstávám před sedmou, usínám po půlnoci, doma jsem během dne 30 minut, kdy jsem v koupelně.
V hlavě umělá dokonalost ze zoufalek, pocit, že s lidmi manipuluju jak se šachami.
Napsala Ann a jdu na oběd se slečnou uměleckou. Staří přátelé se vrací, pan F. a Dýn, jako by byli passé. Dýn mi nechybí, včera večer nenapsal, byl určitě šukat s F., dnes šel na oběd opět s nějakým buzerantem, bože - kde je ten kluk co chodí s holkou jak vystřiženou z plakátu, nemá rád Pražáky a miluje vesnické kalby? Je pryč a sním i mé city k němu, i ty kamarádské. Zítra je Private Party a dnes se chtěl vidět, nepíše, ale já taky nebudu!

Ironie je stále se mnou, třeba když mi Kudlanka dala najevo, že mě má radši než F. - slyšíte ten potlesk? ( :D ).

V jednu chvíli hulím trávu na parketu a spím s Dýnem, o dva týdny později je všechno jen o mém egu, životopisu a sebevědomí. Došel sem až na hranici užívání si a zvrácenosti, jsem rád, že jsem ustál.

Je to rána, to tříměsíční friends with benefits, ale hojí se to. Včera jsem šel kolem PAULA a říkám si, vždyť se usmívám, jsem spokojenej, nuceně dobře no, ale jsem.
Mějte se, nenechte se využívat a odmítejte, máte na víc!

Feel like a shit

23. července 2013 v 13:13 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Věděl jsem, že jse du usvědčit v tom, že jak Dýn, tak pan F. nestojí za to, abych je řešil. Akorát mě nenapadlo, že mě budou tahat s sebou až do šesti do rána, aby u něj Dýn stejně spal!
Klesnul u mě neuvěřitelně hluboko. Pan F. lže a hlavně, pořád sem ho odstrkoval na pozici kámoš na párty, ale po včerejšku, po té nejnudnější noci, si říkám, že to ani na to nemá. Fakt ho nechci už vidět. Dojemné bylo když i jeho nejlepší kamarádka Kudlanka řekla, že jí sere, že jako kámoška musí hodně trpět.
Budu se snažit, užívat si prázdnin aspoň s těmi kamarády, se kterými nespím. Ale je to pořád hrozná schizofrenie, párty, práce, párty práce, a tak. navíc, když ty práce jsou dvě. Pořád nějaké schůze a tak - jenže to je léto!
Až začne škola, tak fakt nvm co budu dělat ... Najednou je kolem mě velká spousta nestudjících lidí ..

Homopyramida

22. července 2013 v 18:29 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Sejít s panem F. bylo jako hrát hodinové divadlo. Mleli sme takový sračky, až jsem měl několikrát sto chutí mu říct: ,,Halo pane!"
Nic by mi neřekl, na sex s Dýnem si jakože nepamatuje, nic neřeší. Ale pořád mě chce a myslim, že k Dýnovi nic necítí a ikdyby jo, tak Dýn ho tak akorát pošle do háje. Nicméně mě prokouknul, prý mi jde jen o to, aby oni mezi sebou nic neměli, protože bych na Dýna žárlil. :D To určitě. Musím říct, že kdybych zítra neměl ráno v práci volno, dnes bych se na oba vykašlal. Když mi Dýn psal, že mam přijít i s ním, a ať dotáhnem flašku, že jí celou dá ... Ou seš tak hustej kámo! Bože, to je kretén ...

Z milostné homotrojky vyšel F. jako největší cíťa a Dýn jako chudáček a štěně. Dnes chci, aby všechno platili a aby udělali něco, co mi bude říkat, že je dobře, že jsem opustil, protože to určitě udělám, škoda, že je naplánovaná ta chata .... nejradši bych Dýna vyměnil, ale už jsme zase u toho, kým? Panem F.? :D

TERAPIE den. 6 Je štěně

21. července 2013 v 22:10 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Poslední den terapie byl příjemný. Ani jeden mráček na obloze, bylo šílené vedro. Smažil jsem se na sluníčku, a to doslova. Celý den jsem měl opět můj problém v hlavě. Už mě ale srdce opravdu nebolí. Za poslední dny jsem si uvědomil, že mám navíc, než abych řešil dva pseudohipstery, kteří nic nedokázaly a chtějí se jen bavit. Přesto to jsou kluci, které mám rád a oproti jiným mi víc rozumí a nejen v posteli. A přesto, že si Dýnya jako člověka vážím každým dnem míň a míň, ví o mě všechno a patří ke mě. On je štěně, je hodné, dělá si co chce, ale mlátit ho se vám nechce, je vám ho líto. Situaci řeším následovně: to, co si dělá Dýn po nocích, je jeho věc a domluvili sme se jen na benefitech a svobodě. Jeho pohled na věc znám, ale neznám pohled pana F., proto se s ním zítra sedju.

Ano, nedostižně hýbu světem, když obědvám s panem F., zatímco Dýn se těší až skončí v práci, protože s ním budu zase večeřet. A nikdo o nikom neví. Tymis by s tím nesouhlasil, říkal by, že pana F. vídat nemám, že je oběd k ničemu. Jenže potřebuju vědět, jak to bere pan F. Bojím se, že Dýna bere jako spásu své neukojené homotouhy (:D) a že to bude ten, se kterým bude bydlet, kalit a šukat. Jak to píšu, tak si myslím, že tomu asi nezabránim, ale jejich povahy je v tom nepodpoří.
Panu F. jsem rovnou zatelefonoval, protože jeho psaní na fb je katastrofické, pomalé a bez emocí. V řádcích je strašně arogantní. Do telefonu zněl jako typická zoufalá manželka. Při každém slově opatrně našlapaoval, jakoby se bál cokoliv prozradit. Obávám se, že si ten naiva myslí, že nic nevím! Nemohl sem čekat, že se mi bude do telefonu smát se slovy: ,,Šukáme toho stejnýho :D" , ale když ne tohle, tak upřímnost v kamarádství bože! A ne to, že mi na otázku: ,,Co je nového?" odpoví: ,,Nic, nvm co tě zajímá?" To mě rozsekalo, nečekal sem, že budeme mlčet a jíst muffiny. Svět není dokonalý Bree Van De Kampová!
Musím zjistit, co si řekli, jak to F. dál plánuje a co všechno ví o mě a Dýnovi, a to všechno musím zvládnout nenápadně a zároveň nic nevyzradit, nesmí mít ani náznak otoho, že jsem na Dýna naštvaný. A s nabitým sebevědomím to taky nesmím přehnat, je to ohnivé znamení, nesmím tolik hasit!

Jsem zvědavý, natěšený do boje, ale bojím se, nejsem si jistý ..

Ale stejně, zase řeším vztahy, je jedno že mam dvě práce, nemocnou babičku a praxi, mou hlavu ovládají lidé, kteří pro mě nejsou důležití, jen pro mé trenky ...

TERAPIE den. 5 Je konec

20. července 2013 v 20:47 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky

Po včerejším shlédnutí filmu s Meryl Streep se mi dostalo velkého odhodlání a zvedlo mi to náladu. Ranní psaní s Dýnem, který mi napsal, že u něj spal pan F. mi tak zlehounka zlomilo vaz. Snažil jsem se to ignorovat, ale když už ho zavedl i k sobě domů. Už mě to nebolelo, ale je to hnusný, vůči mě, po tom všem. Kdybych to věděl už od začátku, nic bych Dýnovi neřekl. Jenže kdyby aspoň spal s klukem, který nebude ukazovat Dýna všem ze školy. Až začne zimní semestr, všichni budou vědět, že sem chrápal se stejným klukem jako pan F. Ok, Dýn se ukázal jako jednoduchý a líný promiskuita, ještě po tom dnešním telefonátu. Ale co pan F.? Chtěl vztah, chtěl toho víc, než mu chce Dýn dát. Mám mu něco naznačit? Bejt na něj naštvanej? Nebo naopak to brát ze srandy, jakože jé šukáme toho samého? Nvm, nic dělat radši nebudu, mam před sebou pracovní týden a pak Private Party.

Najednou se mi zdá Tymis, K. nebo Ká. jako Bohové. Jenže s nima není sranda jako s Dýnem no. Je to těžké. Potřebuju být sebevědomý a protože jsem rak, je jisté, že ho získám jen stabilním vztahem, jenže to já nechci. Je to začarovaný kruh. Nejsem smutný, ale šťastný taky ne.

TERAPIE den. 4 Sebevědomí

19. července 2013 v 22:39 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky

Po probuzení jsem slyšel až ze zadního pokoje, jak mi bzučí telefon, sms. Já stará naiva letěl, abych ve finále zjistil, že sem přečerpal limit pro net. Jó, boužel sem chtěl, aby to byl Dýn. Sebevědomí, tak o něm jsem dneska přemejšlel, o tom, že bych si každé ráno měl pročíst svůj životopis, hned po probuzení, abych věděl, kdo jsem a mohl být na sebe hrdý. Nebaví mě hledat celý den sám sebe a zjistit to těsně před usnutím. Říkal jsem si jak velký rozdíl je mezi mnou v práci a mnou mimo. V jednu chvíli mám být manažer, vzor, reklamní guru, kravaťák a uznávaný muž. Jenže v druhé chvíli jsem opilej a válim se s Dýnem pod stromem, trajdáme do gay klubů a s Tymisem řvem po celý Praze jak moc velký buzny sme. O několik hodin později, stojím v bílé košili a přednáším, školím a říkám lidem jak se mají chovat :D Můj život je jedna velká ironie, tak proč se taky tak nebavím?

To, že mi můj benefiťák spí s panem F. otevřelo spousty otázek. Je Dýn tak promiskuitní? Může za to pan F.? Kdo koho svedl a co si vlastně řekli? Jsem já tak nízko, že musím mít někoho na sex nebo jsem naopak tak vysoko? Je pro mě Dýn doplňek stravy, nebo celý můj život?

Dýn už nikdy nebude na programu to hlavní. To, co udělal z něj v mých očí udělalo roztomilé, hloupé, líné a pohodlné štěně. Jistá část mě, ho začala nenávidět. Terapie pokročila a pomohla mi. Už nejsem ztrápený, jsem s tím smířený. Přemýšlím teď jak to bude dál. Rozhodně pro něj už nic neudělám, žádné dárečky, žádné přednosti, žádné zařizování, až bude Private Party, koupí všechno on a já s Tymisem to sníme a vypijem. Dnes sme si volali, přijde mi, že mě nechce ztratit, ale to je vše. Nejhorší je, že jsem s ním trávil fakt strašně moc času. Není nikdo, kdo by ho nahradil a paradoxem, opětovnou ironií je, že jediný, kdo mu je z mých přátel aspoň trochu podobný je právě pan F. Tymis je moc mladý, je super a vídáme se, ale je to málo. K. si jede své rodinné události a Ká. se stala kuchařkou :D a je ,,usazená" jak mi tuhle psala. Elle se zas v noci vykusuje s lidma z práce a řeší každodenní problémy života mladé slečny. Takhle bych mohl mluvit o všech svých přátelích, jak mají své životy. I já toho mám tolik, že Dýna ani technicky vidět nemůžu, možná je to dobře.

Je to možná ukvapený závěr, ale Dýn, člověk mě velmi blízký, se ode mě začíná odlepovat. Díky bohu jsem udělal pokrok a ten kdo něco vymýšlí už není srdce, ale mozek. Snažím se užívat všeho co mám, ale musím se do toho tak nutit kriste ...

TERAPIE den. 3 Den s vůní ředila

18. července 2013 v 22:56 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky

Vůbec jsem nemohl spát, ale nebylo to kvůli tomu, že si to v tu chvíli Dýn rozdával s panem F., nějak sem se s tím smířil. Nemohl jsem usnout, v jednu hodinu v noci jsem vyšel ven a díval se na hvězdy, jak z filmu Melancholia. Dýn sám od sebe nenapsal, tak jsme si chvilku psali. Odpověděl pak až druhý den ráno, kdy jsem s mobilem pobíhal po zahradě. Celkem sem to s prací a la jardin přehnal, bolí mě obě zápěstí. Celý den jsem si přehrával to, co mi říkal Tymis, že pan F. není konkurence, že mám navíc. Zjistil jsem, že mám asi hodně malý sebevědomí, když s sebou nechávám tak manipulovat a jdu do polovztahů. Přesto, že jsem si nějak zvykl na to, že Dýn spal s panem F. a samozřejmě to v posteli stálo za prd, tak se mi k večeru do hlavy vrátily myšlenky na to, proč vlastně Dýn chce pana F. poznat a šukat ho? Proč? A taky mě zajímá, co panu F. řekl, jak to celé berou. Dýn je jako štěně, dělá bordel, ale je vám líto ho fláknout. Tyhle otázky si ale budu muste nechat až na příští týden, protože ho nechci bombardovat sms. Navíc mi psal, že mi sex chce vylíčit živě, už se nemůžu dočkat!

Jinak mi poslali směny z druhé práce, dostal všechny! Nevím, jak to zvládnu, asi umřu. A Dýna neuvidim. Přemýšlím, že naší dovolenou zkrátim. Urvaný, uměle usmátý Nedostižný se loučí ..

TERAPIE den. 2 Popálený

17. července 2013 v 22:25 | pan Nedostižný

Ano a nejen od kopřiv. Říkal jsem si, že se zbudím určitě brzo. Nakonec sem se probral po dlouhém snění o tom, jak jsem Dýnem u mě v práci a přijde za mnou pan F., který mě tak symbolicky střídá! Bože, ten sednul jako hrnec na prdel, jenže sem o tom zas celý den přemýšlel.

Práce na zahradě mi zaměstnává tělo, zatímco si mozek bezstarostně přemýšlí o starostech. Neustále jsem řešil povahy Dýna a pana F. i to, jak si nebudou rozumět, jak na sebe budou reagovat a tak. Představoval sem si scény a taky to, co by bylo kdybych udělal něco jinak.

Ráno jsem si udělal úžasnou snídani, oběd byl taky dobrý, hezky jsem zdřímnul na sluníčku. Pak jsem v síti sledoval net. Půlka dne byla za mnou a já neměl stále posekáno a ostříháno. Po tom jsem povečeřel litr biomléka jsem pohnul s dílem a velkou část mám hotovou. V té chvíli jsem už přemýšlel jinak. Najednou jsem přemýšlel a panu Úspěšném, že bych mu měl napsat, že nic nebude. Taky jsem váhal, zda zavolat Tymisovi o novinkách s našim teplým trojúhelníkem (Dýn, Já, pan F.). Pak sem si říkal, že bych mohl jen tak úsměvně zavolat K. Nakonec jsem musel volat do práce, kvůli lidem z nové reklamy. Pak jsem z celého osudného večera obviňoval Kudlanku, ikdyž to chápu. Nicméně pan F. je svině a to, že ho znám bych měl brát jako výhodu. Dýn mě asi trošku využívá, je jasné, že po tom všem něco cítím, ale jak sme si řekli první den, vztah nechcem a hlavně já na to žárlení nemám ani právo.

Trochu sem se zlepšil, ale pak jsem si říkal, že náš polovztah s Dýnem vznikl příliš rychle. I Tymis to říkal, že je to divný. Já v tom polovztahu byl ale ze začátku velmi opatrný, to až bouřlivý červenec přinesl city. Dýn mi slíbil, že mi napíše, kde jsou. Nenapsal že, tak jsem musel já. Podal sem to trochu vtipně, abych nevypadal jako stíhačka, of course. Řekl mi, že jsou sami venku a že možná někam půjdou. Jeho ,,možná" bylo na dnešku asi nejvtipnější (sarkasticky). Jsem zvědavý, co napíše ,,po tom" . Chci aby byl pan F. takový, jaký byl se mnou, to totiž stačí, aby Dýna odlákal :D (sviňácky).

TERAPIE den. 1 Příjezd

16. července 2013 v 22:51 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky

Opustit na týden Prahu a sní celou civilazici přišlo v tu pravou chvíli. Lituju toho, že jsem seznámil pana F. s Dýnem, teď si píšou, ve středu jdou pařit, jsou ze sebe udělaný a já neskutečně žádlím. Vím, že s Dýnem sme řekli, že city nebudou, že bude jen přátelství a sex. Ale pro mě je to těžké. S Tymisem jsem o tom mluvil tři hodiny na střeše obchodního domu u nás doma. Zjistil jsem, že kromě sexu a zábavy mi toho moc nedávají. Dýn mě asi opravdu trochu využívá, ale trochu jsem ho naučil mě milovat, záleží mu na mě to vím, otázkou je jak moc, uvidíme, až se vrátím.

Tenhle článek neměl být o mé roli v teplém milostném trojúhelníku, přesto sem to musel nějak shrnout, protože mi to leží v hlavě. Strašně moc, je jedno, zda v práci vymýšlím reklamu, řídím nebo s někým telefonuju, prostě občas ta myšlenka přijde a já žárlim, trápim se, vzmíám jsem smutnej. Dýn říká, že jsem přecitlivělý a Tymis má pravdu, jak mě může štvát to, že si Dýn oblíbí pana F., že se sním vykousne, vyspí, budou mít to, co mám s Dýnem, proč by mi to mělo vadit? Je to přece naopak výhoda, že znám pana F. a Dýn mi řekl, že bude všechno říkat, za to jemu o mě žádné detaily nevyzradí. Jak je znám, tak spolu budou kámoši a něco bude, ale nebude to trvalé. Ikdyž pan F. teď strašně hledá a Dýna chce dostat. Vůči mě je to sprostý, lhal a ví že to nechci, je sobec. Nicméně, ikdyby s ním Dýn nic neměl, já moc dobře vím, že až přijde škola, Dýn bude muset jít stranou. Nebudu moct pořádat Private Party, chodit uprostřed dne ven, spát u něj uprostřed týdne a vstávat jak se mi zachce. Ať chci nebo ne, ať voní sebevíc, hladí mě a je v posteli ještě větší bůh, je to jen letní pololáska, spíš letní kamarádství se sexem, jenže já to prostě prožívám.

Ráno bylo venku hezk. Pokoj smrděl jeho špinavýma ponožkama a sexem. Na tož, že jsem spal na zemi, mi bylo fajn, rád tvrdé. Vyvenčil sem psa a udělal nám snídani a kávu. Jeho plky o tom, že to bylo fajn mě zarážely. Ten večer nebyl výjimečný, spíš sme si jen vyrazili na zaručený místa a řešili můj pohled na věc. Z klubu si nic nepamatuju, byl sem hrozně unavenej. Jen vim, že cestou dom si ve tři v noci psal s panem F. a dával mi to přečíst. Uvědomil jsem si, že je Dýn dost jednoduchý, jeho problémy jsou povrchní. Ale pořád ke mně patří a to, co jsem s ním zažil je ohromné.
Při jízdě do práce sme mlčeli. Nevěděl sem co říkat. Pak mi psal milou sms. Přesně v tu chvíli, kdy jsem to potřeboval, na tohle má on talent. V práci jsme měli ryze pracovní náladu. Pořád samá pohodička a když chci odejít, najednou se po mě chce sto věcí. Nadřízená ze sebe dělala zas pinďulínu, šéf se zas choval, jak byste od šéfa očekaváli. Byl to ale fajn oběd, jako v ďábel nosí pradu, kdy Miranda říká, že jde na oběd s Irvem, tak já takhle obědvám často a vůbec nevím, že žiju svůj sen. I přitom obědě jsem myslel na Dýna, jaké to byo v noci.

Když jsem přijel domů, padla na mě deprese. Nechtělo se mi odjet, všechno zařizovat, připravovat. Těšil sem jak našeho psa a babi vytáhnu ven, jenže sem opět řešil pana F. a Dýna. Hřejivý, ale nepříjemný pocit na prsou, vzdychání, nervozita, to mě provází celou dobu. Opravdu mi to leží v hlavě, v srdci, prostě všude a já si i říkal, že bych snad zašel k psychoušovi. Týden mimo civilizaci beru tedy jako terapii. Doufám, ženějakým způsobem zapomenu na to, co se děje v Praze. Jenže připojený na fb se toho trápení nezbavim.

Jsou písnička v rádiu a jejich texty odrazem nálady naší společnosti? Jak to, že vztah s klukem u mě začíná myšlenkou na sex, s holkou myšlenkou na vztah? Zuby si čistim, jen když cejtim, že sou špinavý, prášky beru špatně/nepravidelně, chci mít pekáč, ale zapomínám cvičit, málem jsem ztratil řidičák, chci číst knihu, ale nedokážu se soustředit na text, jsem vůbec schopný být ještě Nedostižný? Ve vládě i v ekonomice je krize, já se přidávám, protože mi přijde, že mam krizi úplně ve všem. Opět se vracím ke svým dávným ideálům, snažím se pochopit mentální pochody Bree ze zoufalek a přitom žít život ze sexu ve městě. Na jednu stranu mám všechno, kamarády, sex, praxi, práci, školu, private party, pěkné fotky, hodně lajků, skvělé zážitky a na stranu druhou mám rozehrané partie na všechny strany, kamarádi jsou vyděšeni a montují se do Dýna, protože ví, že nikdo takový v mém životě nikdy nebyl. Přijde mi, že jsem už překalený, je nejspíš dobře, že jsem odjel pryč. Třeba přijdu na to, co chci a co ne. Jenže si pořád přijdu tak prázdný, jediné co mě vždy potěší je, když vím, že s Dýnam někam půjdeme. Pořád myslím na starou práci, znovu obdivuju tu stálost, jistotu a hlavně mi to fakt šlo. Chybí ten pocit, že dělám něco fakt naprosto dobře a to mě může chválit každej. Vim to no, na chváli jsem hluchej a je to škoda, mohlo by mi to tak zpříjemnit den. Ještě něco, ty písničky co mi Dýna připomínají mě doslova trýzní, mam pocit, že jsou v nich jen smutné emoce ...

Najednou se zajímám o svůj horoskop, snažím se pochopit sám sebe, přitom se vlastně moc dobře znám ..

Zprávy: 14. 7. 2013

14. července 2013 v 20:18 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
  • Po čtyrech měsícíh odhalil pan Nedostižný svůj utajovaný pracovní poměr v reklamce a oznámil to vedoucí v druhé práci, učinil tak z ekonomických důvodů, konrkétně úlevy na daních.
  • Tymis se rozhodl sejít se se svou první láskou a říct jí, že je to děvka. Kdy se tak stane se dosud neví.
  • K. použila fotografii pořízenou panem Nedostižným jako svojí profilovou fotku. Ke stejnému kroku se rozhodla i Bloncka nebo Dýn.
  • Pan Nedostižný se po víkendu plném trápení se milostným trojúhelníkem rozhodl napsat panu F. Ten středeční akci nepovažuje za důležitou a noční osahávání Dýna svádí na alkohol. Jak Dýn, tak pan F. se panu Nedostižnému otevřeně přiznali, že si spolu píší a dělají jakoby nic. Pan Nedostižný se nakonec po rozmluvě s Tymisem rozhodl své city ignororovat. Uvědomil si, že má navíc a oba kluky bere jen na zábavu a sex. Welcome in the bitches world.
  • Pan Nedostižný se už čtyři dny neviděl s Dýnem. Ideály se vracejí k Bree, protože je potřeba nic necítit. Jeho rozvláčněná nálada se střídá se střídmým hlídáním váhy, emocí a slov.

Pošlapané srdce

11. července 2013 v 12:02 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Nechápu to, ikdyž jsem to vlastně tušil. minule jsem psal, že seznamovat Dýna s bejvalkou bylo jako jíst chilipapričky a zapíjet je mlékem. Říkal jsem si, že seznámit Dýna s panem F. nebude taková katastrofa. Dýn byl mnou nakrmen kritikou na pana F. přesto se mu zalíbil. V tom klubu po sobě lezli přesně jako tenkrát, když jsem poprvé potkal Dýna. Rozuměli si natolik, že se tajně líbali na záchdech v gay baru, zatímco já jsem jim jak největší píča hlídal věci a mával na Tymise, aby mě šel zachraňovat.
Dýn mě opět zklamal, po tom co mě podvedl s nejhnusněšjím klukem na světě se mi dlouho omlouval, ještě téĎ toho lituje. Jenže on vždycky když se opije, tak se mazlí a nejraději s mými kamarády. Žárlím a bolí mě to, ikdyž sme si řekli, že vztah nechcem. Je to najednoui složité, on najednou kalí jen s mými kamarády. Baví ho to. Díky mě má o několik kámošů víc, bude mít lepší práci a nejspíš i bydlení. Přijel do Prahy s velkým kufrem a hroznou megerou. S tou se naštěstí rozešel. Ťeď mi přijde, že mě jen využívá. Já už si nedávám pozor na city, začíná mu to vadit si myslim.
nejhorší je, že kdybych si teď řekl, že ho třeba týden neuvidím, nejen že bych to nedokázal, ale neměl bych koho jinýho. Mám chodit nakupovat s K.? Nebo snad kalit s panem F., který mě tak naštval?

Nejspíš se budu muset ten přáteslký vztah s benefity naučit brát, až se bude s někym vykusovat ,,tak si říct, že nic necítí?" to bohužel ne. Ať si cítít no, fakt nvm co si u toho řikat, abych mě to nebylo líto ...

Dreamy summer

9. července 2013 v 20:13 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Po tom, co jsem šel na rande s jedním zákazníkem, o kterém jsem měl pocit, že má všechno, co mi na Dýnovi chybí jsem prožíval nedělní ráno jako hysterický cíťa. Nejenže pan kariérista nebyl až tak úžasný, ale cejtil sem se hrozně vůči Dýnovi. Vybavilo se mi najednou všechno to, co dělá kvůli mě a tak a zjistil jsem že někým jiným prostě nemůžu.

Tak jsme šli druhý den k Bejvace. Rád seznamuju své kamarády z různých kruhů, kteří se neznají, ale seznámit Dýna s Bejvalkou bylo jako Putina s vůdcem domorodců někde u Amazonky! Střízlý postřeh a silná gesta střílela do Dýna velkou rychlostí, zatímco on byl dál roztomilý, což žrala nejlepší kámoška Bejvalé. Byl to zajímavý večer, přesto že ho Bejvalka citově neznala, já poznal blonďaté Mikádo (konečně) a pak spal s ním u něj. Ten večer se mi líbil, protože měl na mě chuť. Když sme byli sami, líbali sme se. Věděl jsem jak to skončí, dokonce jsme se drželi i za ruce. Měli jsme v našem polovztahu milostné chvíle, ze kterých jsem ještě do teď paf. Přitom moc dobře vím, že on na to dávno zapomněl. Sex, o kterém neměl nikdo vědět byl úžasný. Ranní probuzení vedle něj byl jako starý recept na dobrou náladu.

Po dlouhé době jsem viděl pana F. Po tom co mi zas světácky a namyšleně psal na fb jsem byl celkem zvědavý, co je u něj nového. Nevyšlo to s ním, beru ho už jako kámoše, kde je kritický pohled dost silný. Moc dobře ale vím, že mě stále chce, je mi to příjemné a navíc je ve spoustě věcí nenahraditelný. Vyprávěl mi o tom, koho potkal, já mu ale o nikom neřekl, jen o panu Kariéristovi, protože to neberu jako důležité, jemu to zapláclo tu mezero, kterou sem vytvořil, když jsem nemluvil o Dýnovi. Bylo to vysněné posezení v centru Prahy v drahém podniku. Pan F. mi přišel jiný, lepší, trochu dospělejší. Trochu jsem váhal, že bych mu dal ještě šanci, ale s Dýnem v zádech/srdci to neudělám. Snad ..

Viděl jsem se také s Vinem Dieselem, snad po třech měsících. Vlastně ho vidím poprvé, co znám Dýna. Byl opět krásný, skvěle oblečený, úspěšný, charismatický, pohodový a dospělý. Bohužel jsme si toho neměli tolik co říct. Zarazilo mě, že je zklamaný z nějakého nepovedeného týdenního vztahu. Kráčející skála je smutná kvůli citům - jak já miluju ironii!

Dnes jsme se byli s Dýnem a K. koupat. Předtím sem ho vzal na oběd. Byli sme u něj, ale jeho spolubydlící nám skazil rychlovku, ikdyž možná ne, protože pak sme byli u nás a nic nebylo. Byl unavený. Nedal mi benefit ve chvíli, kdy jsem to zas chtěl a naštvalo mě to. A protože se bohužel necejtim jako v době, kdy sem zakládal tenhle blog, své emoce nehlídám a kašlu na ně, jako na spoustu dalších věcí. Takže to na mě poznal, i K. se ptala co mi je a já se cejtil jak Bejvalka, citlivka, takovej bejt nechci. Nějak sem to přechodil, ale stále mě štval, měl jsem narážky a najednou chtěl aby sme spolu byli, to by asi něco bylo. Jenže co když ne? No prostě mě nakonec ty správné myšlenky popadli až ve chvíli, kdy jsem s ním nebyl. Musím si užívat toho, že mám někoho na sex a nejsem s ním. Nevím proč, ale tu volnost nevyužívám.
Jenže ta jeho povaha mě občas tak děsí. Svým způsobem je loajální, ale občas plácne takovou kravinu. Jakože nemá nejlepší kámoše, nás a tak. Ve své hlavě je strašně nad věcí, je to obrovská ochrana, ale jsem zvědavej, kdy mu dojde, že jeho flegmatičnost ho nikam v životě neposouvá. Pořád by chtěl být samostatný a přitom nic nedokázal. A já jen tiše přihlížím k tomu, jak kouká do prázdna na své ego, moment na něj kouká vlastně do zrcadla, metrouš jeden. Mam ho rád, ale nesmím nic cítit.
Pořád si připomínám, že mám všechno, co jsem chtěl ...

Zbraň jménem bisexualita

4. července 2013 v 10:10 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Myslel jsem, že s létem přijde pohoda. Má původní představa léta někdy z března byla, že budu hubený, opálený a sexy. Budu chodit s panem F. na kafe a s Bílým drdolem na drinky. Budu se s Blonckou opíjet na Letné a z K. udělám pařící kočku. Místo toho obě práce stíhám jen tak, tak.

Vztah s Dýnem se teď naprosto změnil. Opil se a vyspal se s klukem. To, že mi to vadilo, že jsem byl zklamaný a užárlený k smrti je můj problém, řekli sme si že vztah nemáme, jen sex, jinak si můžem dělat co chcem, jenže on se mi omlouval, litoval toho. Prý mě ranil, stydí se za sebe a zjistil, že nejsme jen v polovztahu. Jestli jsem měl předtím jasno, teď už nemám vůbec. Problém je, že ikdyž ho mam asi nejradši na světě a když nenapíše jsem jak bez drogy, tak jsem ztratil důvěru, něvěřím mu, a taky mam občas pocit, že si ho kupuju. On se snaží, ale připadám si jak blbka z romantických komedií.

Včera jsme se s Elle bavili o homosexualitě, bydlí totiž s jednou takovou dvojicí. Zeptala se mě jak jsem na tom, v tu chvíli jsem málem řek, že jsem s Dýnem. Ještě že jsem tolik nepil. Hlavně jsem jí to neřekl, z toho důvodu, že pak bych to musel říct Jiřině, Ká.,K. a vlastně všem - což nechci.

Je to zvláštní. Nabral jsem jistou kuráž a nezáleží mi na tom, co si o mě lidi myslí. Ale najednou se bavim s Tymisem, Dýnem, panem F. a v mém životě je najednou tolik bisexuálů. I podnik ve kterém pracuju je celkem zahlcen touto komunitou, ikdyž zrovna naše pobočka je vyjímka. Přijde mi, že jsem se tak nějak nepozorovaně začal dostávat do jiného světa. Něco v hlavě mi řiká, že jdu cestou z ostrova heteráků k homosexualitě. Nějak mě to netrápí, naopak. Bisexualita je tvrdá obrana, které heteráci nerozumí. Baví mě to. Bitch.