Antikomerční

24. června 2013 v 12:11 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Moldavanka chce sex, nebo něco, ale neni zralá na přátelství. Saša je chladná, úskočná, mrzí mě to. Najednou žiju tím, že bude párty na chatě. Já nestuduju, nečtu knížku k oboru. Nepíšu články k aktuálnímu dění. Netěším se na školu, nevadí mi malé akné. Ignoruju hloupost rodičů, nesnažím se zhezčit našeho psa. Nepracuju na sobě, non plus. Jediné co teď nově chci je být fit. Má vůle je najednou slabá, bojuje s diářem, který přesto, že je prázdný, nestíhám ho vyplňovat, boj vyhrává. Neni čas si doma uklízet, něco se učit, nebo si jen tak stahovat hudbu. Od rána do včera něco mám a když mám volnou chvilku, neváhávám volám, kdo by někam šel. Potřebuju detox, dietu, dovolenou.

Je teplo, o vlasy se nemusím starat, jsou krátké. Jsem opálený a sluší mi to. Včera, když sem viděl svůj odraz v metru, tak jsem si řikal, že jsem fakt hubenej. Mám toho fakt hodně, doma skoro nejsem. Přichází příjemná unavenost, podobná opilému stavu. Jako ve čtyři na noční. Jako čuchat k Zuzčiným vlasům. Jako brečet, když jedu tramvají kolem staré práce. Přemýšlet, zda si koupím sóju nebo mléčný drink. Myslet na Dýna a přitom s tím reálně nebýt. Být s Ká. nejlepší kamarád a přitom s ní nesouhlast. Těšit se domů a nemít tam klid. Mít skvělou práci, kam se těším. Období Salvádorových obrazů, východů a západů. Večerního přejídání a ztraceného marketingu.
Pak jsem šel se stylovýma lidma ze školy do parku. Pan F. se opil a choval se jak idiot, chtěl mě a strašně ho sralo, že si ho nevšímám. Mě ho bylo opravdu líto. Ukazoval nám opravdu ,,hustá" videa z párty. Fakt mě pobavili a právě proto jsem ho ještě víc litoval. Kolik nových lidí musí poznat? Kolik alkoholu musí vypít? Kolik hustých videí musí pořídit aby se bavil a odreagoval? Dělá jen vše proto, aby nemusel myslet na svůj očividně znedařený život. Bílý drdol byl milý, neznáme se, ale tentokrát sme si povídali beze slov. Arabka mi chválila look a začla se hodně rejpat v otázce vztahů na celý život, rozohnila se až se hádala. Šel jsem domů.

Včerešjí ráno bylo pěkné. Neděle ráno, klid, ticho. U nás doma ale všichni vstali brzo. Mamka do práce, já na chatu a táta nakupovat. Hodil jsem mamku na metro. porpvé v životě jsem ji vezl, bylo to fajn. Na chatě jsem toho udělal fakt hodně, povedlo se mi vytvořit postel svých snů bez toho, aniž bych jí kupoval. Sám sem si jí vyrobil a ikdyž to spousta klků taky zvládně pro pražského vysokoškoláka co pracuje v reklamce nejsou tyhle kutilské dovednosti všední, měl jsem radost, ale byl jsem unavený. Večer mi rodiče popřáli, přidali směšnou částku na dárek a koupili obrovský marcipánový dort.

chci si oholit záda tam dole, těším se na něj, na mé svaly, úsměv netlumené emoce ..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama