Pořád se mnou

23. srpna 2012 v 10:58 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Himaláje mohou být sebevětší, má naivita se bude ale i tak šířit přes ně, po celém světě...

Diesel je flegmatik a blíženec, prý se mu líbí Elle, obletěl půlku zeměkoule, je starší, chytřejší, dospělejší a vzdělanější... přes to jsem s ním začal chodit často ven, abych ho lépe poznal. Jeho historky z dětství, názory na svět nebo vztahy v rodině mi naskytly zajímavý pohled na najhezčího kluka z práce.
I tak nechápu, proč se baví s tou uklízečkou, kterou stejně vyhodíme, nebo to, proč včera skoro bez rozloučení, odešel.
Už mi začíná vadit, že nepřichází zpětná vazba. Ikdyž mi přijde, že to chce i on, je to takové malé, nenápadné až si kolikrát říkám, že snad ani není. Jenže, na druhou stranu mi neni deset a mám hlavu zvednutou, neberu to nějak vážně, ikdyž to s mou povahou jde těžko. Celý včerejšek sem smál, usmíval, měl jsem husí kůži, mrazilo mě, a motýlci v břiše bylo první co mě napadalo. Něco bylo možná kvůli krásným zákaznicím, ale něco bylo i kvůli němu a proto je škoda se urážet. Urážel jsem na Tomáše v roce 2007, na Joshe v roce 2009 minulý rok na Patriku a před nedávnem na Christiána. Nechci k tomu připočíst i jeho. Přes to je současný stav por mě obtížný, dokonce se mi zdají sny..

Včerejší večer nebyl jen ve jménu Vina Diesela, byl tam i Krajčolák a Jerry. Krajčolák je můj pracovní idol, celý večer s ní byla neuvěřitelná sranda (jako vždy) a velmi mě potěšilo, že vždycky chtěla dělat to, co dělám já. Jerry byl velmi kamarádský, zatáhl mě k němu domů, nadával na ženský, opil mě, hrál hru na PC a pak mě ve tři v noci doprovodil na tramvaj. Takhle na mol jsem dlouho, dlouho nebyl, dojel jsem totiž na konečnou....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Creencia | Web | 23. srpna 2012 v 11:47 | Reagovat

Větší naivka než já být nemůžeš, to mi věř! Jinak při té větě s tou uklízečkou, kterou stejně vyhodíte, jsem si nemohla pomoct a začala jsem se strašně smát :D
A motýlky v břiše ti závidím, už nějaký ten pátek takový pocit nemám, vše je tak platonické, až se mi chce z toho brečet!
A s VD se to nějak vyvrbí, dej tomu volnej průběh!

2 El | Web | 23. srpna 2012 v 18:50 | Reagovat

Přidávám se do týmu naivek :)
Souhlasím s tím, že by jsi tomu měl dát volný průběh, nic nehrotit a zbytečně neřešit, protože člověk někdy dovede vidět i v sebemenších detailech hrůzné věci, tak bych nad tím tolik nedumala, protože pak tě napadají tísnivé myšlenky a zbytečně se stresuješ. Neboj, nějak to dopadne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama