Prostě konec

8. června 2012 v 12:31 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Opravdu se musím vypsat, ani nevím kde začít ...

Pravdou je, že teď je to těžší období. Stres před maturitou, velký rozchod a dnes jsem se nedostal na vejšku. Člověk má chuť říct, že semu zbortil svět, nakoupit si čokoláda a dívat se na všechny možné seriály nebo filmy a to všechno hodně daleko od Prahy, kde by mě nikdo neznal. Ovšem že to nejde. Musím dnes být na té akci, a má povaha mi nedovoluje nějakou kapitulaci, nicméně nejsem zoufalá manželka a nedokážu v sobě dusit emoce tak dokonale, abych to navenek neřešil. Najednou mi zbyla jen práce, bydlení s rodiči, ale... velké ale! Kamarádi mi v poslední době hodně pomohli.
Je neuvěřitelné sledovat mou názorovou cestu, v prváku jsem zpochybňoval roli kamarádů, ve druháku jsem zpochybňoval roli vztahu, ve třeťáku jsem kamarády měl a ve čtvrťáku jsem měl i vztah. To co jsem popíral mi najednou dělalo radost a stalo se mou jistotou. A právě oni kamrádi, kterých se v poslední době ,,vyrjilo" spostu mi velmi pomáhají s vypořádáním se s rozchodem.
Nechtěl jsem být opečovávaná chudinka, což prý nejsem, ale bohužel nejsem takový hrdina, jakým bych chtěl být. V příštích 14-ti dnech mě čeká pět velkých akcí, proč mám pocit že si je vůbec neužiju? Proč neustále potřebuju něco, co mě drží v náladě, co mi připomíná můj směr, jakobych byl neschopnej, já sice mám vůli a zapálení a občas rád riskuju, vydobil sem si některé věci, za něž jsem rád, nicméně evidentně to nestačí.

Jsem naštvaný, že jsem vázaný na své rodiče-zázemí. Ta VŠ je velká facka, která bude dlouho bolet a rozchod je zdroj nenávisti, která mě brzdí v tom se vzpamatovat.
Paradoxní je že i tak vidím to dobré. Před měsícem jsem psal spokojené články o tom, kam směřuje, a kam povede můj dokonalý život, jenže ten dávno skončil. Tohle už teď neřeším, teď jsou na pořadu dne reálnější otázky.

K tomu všemu mě zlobí zdraví a alergie. Nemůžu spát a kvůli bulirexii, která stejně nezabírá se ráno sotva probudím. Den od dne je to horší, dneska to bylo nejhorší, ani venčit psa už mi nešlo... při navlíkání kalhot jsem málem spadnul, kůži jsem měl tak suchou, že při zývnutí mi praskl koutek! No prostě troska..šedivou mikinu a volný tepláky ( :D )

Nejvíc mě sere jak se na mě zas všichni budou koukat, už včerejší rozprava s rodičema byla na "střelbu" ( :D ). Budou řikat že to nevadí a že mi vyjde ta druhá.... super
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Independent | Web | 8. června 2012 v 14:16 | Reagovat

Jak už jsem psala, ne vždy je vše tak nádherné, jak si člověk vysní, nalinkuje.. Život je svině a ze dne na den se všechno může změnit o 180° Důležitý podle mě ale je neztrácet sílu dál bojovat.. Nevyšel vztah? Vyjde jinej.. Nevyšla vejška? Ano, i to bolí, ale dostaneš se jinam nebo prostě zkusíš přijímačky příští rok.. Všechno zlé je pro něco dobré, zkus to brát tak :) teď se to možná nezdá, ale za nějakou dobu si řekneš, jak je ten život zase skvělej, věř mi :)

2 skinnylover | Web | 8. června 2012 v 23:22 | Reagovat

to by mě zajímalo, jak vypadá takovej mladík s opravdovou bulirexií..

3 Pistácie | Web | 9. června 2012 v 22:07 | Reagovat

vim, jak se citis, bohuzel jsem se loni nedostala na dve vysoky, kam sem se hlasila, nebudu rikat, ze to byl konec, vysla mi ta treti varianta, ale co si budu nalhavat, chtela jsem tam skutecne jit ? jsem tam spis proto, ze to byla jedina moznost, bud to, jazykovka nebo prace.... a jako, chapu te. proste i kdyz se clovek nakonec nekam dostane, uz ten pocit, ze neco nezvladl, nekde ho nechteji, je to proste divny pocit, uplne mi to tenkrat sevrelo zaludek a citila jsem se neschopna.
a rozchod ? neni to prijemne, navic pokud mas v hlave tunu prijemnych a uzasnych vzpominek a chvil s dotycnou osobou, nejak se to ale musi prekousnout, podle me, kazdy rozchod cloveka zoceli a posili do toho dalsiho, ktery bude nasledovat, a vezmes si z toho mnoho pouceni a verim ze ten dalsi uz bude daleko silnejsi a lepsi.

4 Es. | Web | 9. června 2012 v 22:54 | Reagovat

s tím rozchodem mě to mrzí, bude líp ;) jsou sice možná ohraná slova, ale nejspíš to tak mělo být..
nevyšla vš, nevadí, život jde dál, vyjde druhá, nebo prostě za rok to můžeš zkusit znovu :)) hlavu vzhůru, zase budou světlé stránky plné úspěchu :)) je dobře, že Tě kamarádi drží a pomáhají Ti, nikdy není dobré být na všechno sám ;)

5 Creencia | Web | 10. června 2012 v 11:47 | Reagovat

Já se taky nedostala na mojí prioritní vejšku. Holt když si člověk vybere obor, kde berou 30 lidí z 600... ale není konec světa, možností je více, další rok to třeba může vyjít... a já stejně věřím na osud... třeba na tu VŠ/fakultu spadne bomba a ty tím, že tam nebudeš, tak si zachráníš život :) Nebo na jiné VŠ potkáš tu pravou a nakonec se ti tam zalíbí a budeš ještě rád, že ses nedostal na tu první!
Já vím, zní to šíleně optimisticky, ale člověk to musí brát s nadsázkou, jinak by se z toho zbláznil... Držím palce a přeju hodně štěstí!

6 Idealist. | Web | 11. června 2012 v 14:01 | Reagovat

Určitě to teď nebude zrovna to nejlepší, jaké by to mohlo být. Bohužel ale některé věci jsou takové a jiné makové, a někdy nejde dělat nic jiného, než se s tím vyrovnat. Určitě to nebude hned, určitě to všechno ještě chvíli bude mrzet. Ale jednou uvidíš,že všechno má svůj osud. Každý krok který uděláš, který se ti stane, který se ti stal, všechny kroky nás jednou zavedou právě tam, kde jsme měli být.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama