Tmavý oblak otázek

2. září 2011 v 10:30 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Někdy tak zapřemýšlím a čekám kdy to přijde. Kdy přijde zase ta chvilka, kdy odjedu na chatu, sesunu se na zem a s pocitem, že mi tam někdo chybí začnu brečet a vzlykat. Čekám na okamžik, kdy objevím nějaký film v Tv , který mi otevře oči. Očekávám dobu, kdy se nadechnu a jasně si řeknu co budu dělat dál. Já čekám, až se vzpamatuju. Dočkám se?

Po tom co sem ukončil vztah vše jen tak tupě doznívá. Tmavý modrý opar. Chodím jen do práce, prázdniny se abnormálně protáhly o dva týdny. Přesto že to v pondělí začne, myslím že nejsem na ten shon, stres a únavu připraven. Vždyť za posledních 14 dní jsem krom práce a exkurze nic neudělal! Začal jsem hrát Sims 2 jako kdysi. Jediný rozdíl je, že ta chvíle uvolnění emocí nepřijde protože sem starší. Chci aby věk ukončil Sims2 a né mé emoce. Jsem otupělý intrikami a krádežemi. Málo co mě překvapí.

Díky rozmluvám s rodiči a vztahu se mi trochu zbortil pohled na svět. Najednou tu byly úplně jiné otázky než ty, které jsem si dosud klad. Jsem tak silná osobnost, abych utáhl trápení druhých? Jsou chvíle, kdy jsem zlý, krutý a arogantní, je to kněčemu dobré?

Co má láska ze španělska? Uvidím někdy Ondru? Ukecám patrika, aby šel se mnou na pivo? Je pro mě kačka opravdu tak důležitá, že bez ní nemůžu být? A co Elůle, není to jen ztráta času? Rodiče, má cenu je napravovat? Babička nebo svět designu? Rodina nebo propřené noci s rádoby umělci?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Brook | Web | 3. září 2011 v 10:23 | Reagovat

Co že dělám, já střevo? Sama nevím. Jde to samo.
Ach ty otázky. Ach ty vztahy. Do háje se vším...

2 somebody | Web | 3. září 2011 v 11:10 | Reagovat

Dočkáš se určitě!
No, mě stačily ve škole první dva dny a byla jsem unavená, jak po celém školním roce. Nevím, jak to zvládnu.

3 Klarush | Web | 3. září 2011 v 14:23 | Reagovat

Víš, v podobném rozpoložení, nejistotě a tak jsem byla před půl rokem... snažila jsem se najít sama sebe, místo kam patřím...dělala jsem věci, které jsme předtím nedělala.... nakonec to skončilo zlomeným srdcem, šílenou kocovinou, zklamáním a pomluvami... otevřelo mi to oči... místo, kam patřím, jsem dosud nenašla, ale myslím, že jsem našla správnou cestu k němu :)
Neboj, i ty dostaneš odpovědi na tvé otázky, něco, co ti otevře oči a budeš vědět, co dál :) Trpělivost!

4 K..h | 4. září 2011 v 17:48 | Reagovat

ahoj, z osobních důvodů jsem musela opustit blog. Až vyřeším pár věcí, plánuji si založit nový, byla bych ráda, kdybys mi sem do komentářů napsal svůj e-mail, abych ti potom dala vědět :) Děkuji za pochopení.

5 K...h | E-mail | 4. září 2011 v 20:52 | Reagovat

[4]: přidávám svůj mail, můžeš se ozvat tam, když budeš mít zájem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama