Červen 2011

Vyvrcholení

30. června 2011 v 12:20 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Nikdy sem neměl v diáři takovej maglajz.Všechny plány se stále mění.Samé vysedávání na kafe, obědy, večeře, oslavy, párty, různý prezentace, venčení psů, procházky, chození na koupáky, na zmrzky.
Jsem rád, že volno, užívám si ho. V práci mě to baví a dnešní ráno ve škole bylo dokonalé.

Krásné vyvrcholení tohoto ročníku.Přišel jsem do školy a všichni mi gratulovali k mým včerejším narozeninám.Gratulovali ti, od kterých jsem to opravdu nečekal, velmi mě to potěšilo.A ti, od kterých jsem to čekal, mě překvapili užasnými dárky a hlavně tím velkým, kterým sem ani neunesl!Fakt je mám moc všechny rád, z dárků počítám že oni mají snad rádi i mě :)
Já vím že tohle psaní je příliš entuziativní, jsem prostě opravdu rád za lidi, které kolem sebe mám.Třeba Včera moje mamka využila situace, měl sem doma svou holku a během pěti minut měla pro nás oba dorty (ona má taky narozeniny) dalá jí dárek, já pořád nechápu, kde ho splašila, tátu poslala pro kytku a celý večer dokonale naplánovala, bavili se všichni.
Pro učitelku jsem jako jeden z mála ze třídy neměl nic, jako skvělá ironie se mi ona při předávání vysvědčení omlouvala že mě nezdůraznila jako toho jednoho z mála který má vyznamenání (!!) Místo toho abych se já cejtil trapně že pro ní nic nemám, tak se mi nakonec ona omlouvá?!

Jsem strašně spokojený.Se vším.Žiju teď trochu jinak, prázdninový režim a jsem rád že mám tu svobodu, ale snad jí neni až moc.Cejtím se dobře, už neřeším jak vypadám, co mám na sobě, myslím že cejtím dobře mezi lidmi, cejtim se dobře s ní, s nima a celkově mi nic nechybí.

Rekapitulace za psolední dva týdny:
2x autoškola,2x byla u nás, 3x venku na kafi, 2x na plavečáku, 1x divadlo, 1x focení,1x meeting v práci,3x schůzka kvuli dovolený,13x hovorů, 68x sms,56x hodin v práci
pak tisíc trapasů, pár úchylných pohledů, zraněné kyčle, život ráji slunce v zádech, dem na jedno - největší česká lež

Další uspokojená touha

24. června 2011 v 12:37 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Mám dva kamarády, s kterými se sejdu jednou za čas, zajdem někam, dlouho si povídáme a pak se dlouho nevidíme, ale víme o sobě.Mám dvě menší party skvělých lidí, s kterými se pravidelněji vídám.Mám je moc rád a můžu se na ně spolehnout.Pak mám zamozřejmně jeden veeřejný vztah a jako bonus románek s někým z jihu Evropy.
Nejdříve ,před dvěma lety, jsem se snažil uspokojit své materiální já, když se mi to povedlo, zabýval sem se svým sebevědomím, tím, kdo vlastně jsem.Nakonec sem to zjistil a jsem si jistý ve svých názorech, což mě obrovsky uvolňilo a dalo svobodu, už se nebojím.Ale pořád mi chyběla společnost.Zkušenosti s lidmi, opravdoví kamarádi a vztahy.A právě teď cítím, že je ta chvíle, kdy i tahle má touha je naplňována.
Uý nechci mít za kamarády ty kluky, kteří chlastají jak o závod, utrácejí peníze svých rodičů za děvky, studují zšenštělé obory a pořádají sprosté párty plné sexu, kouře a intrik.
Už na sobě nechci hledat chyby, když jich tolik vidím na ostatních.
Už nemám důvod proč se snažit, když všechno mám.
Lehce definovaný vztah mezi mnou a jimi tvoři lehce komplikovanou situaci.
Potřebuju čas sám na sebe, mít méně věcí a víc se jimi zabývat.
Chybí mi nadšení.
Ničí mě jednoduchá realizace mých nahodilých plánů.
Znám recept na úspěch, ale nemám sílu a touhu.
Přijde mi, že jsem naplněný, spíš přeplněný.

Utopen v ostatních

22. června 2011 v 18:14 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Nechápu, že všechno skončilo a já pořád nestíhám.sala ona.Taková škoda, že na ni nemám čas!Zejtra u mě bude E. ani nevím jestli to chci, někdy je mi s ní fakt dobře, jindy mám záchvat, že to okamžitě ukončím.Jiné záchvaty mě posílají na jih Evropy.Dneska v práci mě to moc nebavilo, byl tu chaos a neměl jsem náladu.Mám s tolika lidma tak rozehraný, až mě z toho hlava bolí.Nemluvím o K. která je evidentně opravdu chudák.

Moment překvapení

21. června 2011 v 7:15 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Jakoby mě vlastní cílevědomost škrtila.Třeťák je pomalu za mnou a já se nestačím divit co všechno se stalo.
Byl to těžký rok.Začal sem fotit, jen abych zaplácl touhu věnovat se koníčkům.Začal sem dělat autoškolu, která se roztáhla do půl roku.Taky mě třikrát povýšili a skončilo to testy a školením v květnu.Školu sem zanedbával ještě víc než dřív a nechápu jaktože mám pět dvojek, když sem si tam chodil, jak jsem chtěl.Po tomhle všem už nezbyl moc čas na kámoše, přesto mám pocit, že za poslední měsíce jsem vztahy utužil a můžu říct, že mám kolem sebe lidi, na které se můžu spolehnout.Potkal sem spoustu lidí a mám nespočet zážitků.Je to všeho tolik až mě to nudí.
Přesto jak moc sem nabytý zkušenostmi se toho musím pořád dost co učit.Ať v práci, nebo jinde.

Jedno se mi ale musí nechat.Moment překvapení. Celý tři roky s nima nikam nechodim, tvářim se jak purytán a pak si s nimi minulý týden na školní dovolené chlastám do tří do rána jakoby nic.Na tělocviku se ukážu málokdy a pak hraju tak, že mě i pan J chválí.Lidi si mysleli různé věci a pak začátkem června přijdu se vztahem s holkou, kterou všichni znají a vůbec se ke mě podle jejich mínění nehodí.Neumím dost věcí, ale šokovat a překvapit umím stále.Spíš je to tím, že sem se tam otevřel a kašlal na všechno.Lidi mě pak viděli v půlně jiném světle a to sem chtěl.

Ve škole uzavřeno, autoškola odložena.A já zas nemám čas.Chci nějaké prázdné dny a mít čas sám na sebe.

Utíkám

14. června 2011 v 14:18 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Je to trochu jiné, hlavně kvuli ní.Za 14 dní bude u nás spát.To je od Lukáše snad první a že je to tak šest let!Vadí mi některé její zlozvyky, ale má hezkou kamarádku.Cítíme že to nebude dlouhodobý vztah, to je dobře.Myslim že sme dost šokovali, lidé uvěří, a pak už bude řada na nás, co s tím.

Jsem rád že jedu na dovolenou, konečně si odpočinu!Vůbec nevím co od toho mám čekat.Oni zas budou chtít hrozně srandy a ,,dýmu" .Já se chci válet na pláži.Hrozně se těšim až budu v nějvětším rozpálení přemýšlet a reflektovat.Sem zvědavej s jakýma názorama přijdeu.Zážitky nechci mám jich pokrk.

Člověku jako já, co jen přehání se může stát, že ho vše dožene, v tu chvíli je nejlepší způsob PARTIR! Odcházím, utíkám, mizím (jak hrdinské)

Bílá tečka je nejvíc vidět právě na černém pozadí

7. června 2011 v 19:06 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Je to dost těžký cejtim takovej společenskej tlak.Všichni se na ní ptaj a tak.Pořád , každou minutou to zkouší mé rozhodnutí, zda to opravdu chci.Připadám si mnohem zkušenější.Pití,sex,vztah to přece každému přidá na zkušenostech.Ještě že sem se viděl s nima.Byla sranda, ikdyž mi přišlo že kluci byli trochu odfiltrovaní.Mám pocit, že je to ten pomyslný vrchol pubertu.Většina lidí jde do vztahu protože nemá co napráci.
Tenhle můj vztah nejen že skrz reakce ostatních vidím jací sou ale připadám si fakt jako chlap.Taky sem s ní v neustálé konfrontaci v dobrém slova smyslu.Díky tomu si musím stále připomínat svůj profil.
,,Bílá tečka je nejvíc vidět právě na černém pozadí"
Vedle ní jsem více konzervativní, všechnu kontroverzi totiž ona obstará, já se jí snažím jen nasměrovat.
Přesto zase ona zajišťuje a dopllňuje program, místo, typ zábavy a staví hranice vztahu, což je důležité.A hlavně je taky upřímná, vidím své chyby.Tak nějak se navzájem doplňujeme.Jen mi vadí že zatím společně stavíme vztah,což ej nekonkrétní, chci i hmotné výsledky, úspechy, na které ona není vůbec orientovaná.

Stejné já jiný život

6. června 2011 v 16:35 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Já tomu jen nerozumim.
Najednou stojim v kuchyni, a s tátou řešíme rodinné finance, autoškolu.Už neobdivuju svou vůli a shcpnost se tátovi vyrovnovat po dospělé stránce, už sem přestal narcisticky opěvovat svůj vzhled.V různých ohledech jsem vyrovnaný a tak to hlavní, co zkoumám nejsem já samotný, ale můj život.

Jednička na výzo jen za to, že sem byl ve správnou chvíli na správnéém místě.Pět tisíc jen za to, že je příliš stará a příliš mě potřebuje.Dnešek zajímavej.Ve škole řešení vtahů.Dříve sme si vyprávělo jaký byl díl chůvy k pohledání.Večer spím u ní, nechápu.Zejtra se jdem koupat, suchyři jdou taky, zas budu vypadat jako ten, kterej na sebe ztrhává pozornost.

revolution evolution

5. června 2011 v 9:51 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Tk sem se rozhodl že do toho s ní půjdu.Je fakt zbytečný řešit, když nevím.
Jedna půlka je ráda, že sem si konečně někoho našel, druhá půlka je ráda, že je to někdo.
Vedle ní se cejtim dobře.Skoro jak s nim.Ona sice neni teplej vymóděnej teplej elektro dj, ale je dost podobný a dost si rozumíme.
Beru to hrozně technicky a nespontánně, ale opravdu něco cejtim.

Je to něco díky čemu zjistím jací sou i ostatní.Z reakcí kamarádů dokonale rozpoznám, jestli za něco stojí.

Rpzplývá se kouř

4. června 2011 v 12:02 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
nečekal sem že když přidju domu za svítání tak bez výsledku, byl jsem překvapen libostí si kecat o čem chtěla, mě to paradoxně moc nerozhodilo, bolej mě nohy, myšlenkama v prázdninách
pořád řeším jetsli někoho mám nebo ne, autoškolu, jak to zvládnu a hlavně jak budou probáhat mé narozeniny
těším se na zábavu u moře, na blbnutí v červenci a na to až se budu válet u nás na chatě, je mi jedno co o mě ostatní říkají jak řekla že prej moje mp3 a !! tak sem se mohl naštvat, v práci jedno velké divadlo

kde je má citlivost a nadšení?ostatní sledují mé chování, ptají se na smutek, říkám jsem unavený
myšlenky jsou jako kouř a mé tělo se rozpývá jako by padalo do zadu, cítím své hrbení a těžknutí hlavy
životní mix starostí názorových střetů a nekonečného všehořešení vymývá konkrétnost a určitost mě samotného
jsem malý na svůj krunýř
umělecké pudy se kříží s touhou po klidném čistém elegantním světě
jsem tak zvyklý na spěch že mi čas dnes utíká pomaleji každá minuta si hraje s mým tělem
svými touhami jsem nabudil své já, které důsledně změnilo můj život, který naplnil očekáváního měho já
volám po klidu po jistotách po těch, kteří mě chytnou za ruku
díky lidem se cítím silný, lidi v mém okolí, to je můj krunýř

Jedovatě dospělý

2. června 2011 v 19:55 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Měl jsem se učit na zítřejší písemku, místo toho jsem vzal foťák, kámošku, psa a šel ven.Ve škole K řeší vztahy jak ze seriálu, já hraju opravdového kamaráda.Jel sem rychlostí 80km/h a myslel, že nabourám.Potkal sem ho, dneska dvakrát!Ráno, zvednul se mi kufr a potom po škole sem měl fakt strach.Při přednášce jsem samozřejmně zabodoval a donutil nudu očekávající posluchače přemlouvat mě na další sezení.Stáhl jsem si dvě dokonalé písničky od toho až teple moderního kluka, kterého jsem potkal v metru a kámoší se s ním kámoška mé kámošky ze třídy Terka.Měl jsem tři kakaa a čokoládu.Musím se učit.Pomalu abych se bavil do první z letošních dovolených, těším se, nejen na ní, ale i na ty, na který sem obyčejně hnusný.
Připadám si jedovatý.Otravovala mě a tak jsem byl tak dospělý, že sama řekla že si ke mě připadá moc dětinská!Doufám že to zítra s tamtou, úplně zas jinou, vyjde.Podobnou větu jsem napsal už tisíckrát, ale ona je Štír!