Březen 2011

Rozjetě,zvolněno

31. března 2011 v 7:01 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Nějak to neřeším.Známky ve škole jsou jak na horské dráhy.Práce i autoškola se jistým krokem ženou dopředu ač tomu nevěnuju větší pozornost.Unavenost se občas objeví, občas zmizí.Jím hodně, ale zdravě.Změnil jsem pár drobností na mém způsobu života.Občas mě něco vytočí ,ale jsem vcelku v klidu.Mám chuť se opít.Utrácet, užívat si.Tak to má být ne?

Můj plánovaný květen je v březnu.

Mlčím šum

28. března 2011 v 17:16 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Víkend na čerstvém vzduchu mi prospěl.Pohádal jsem se s babičkou a uvědomil jsem si, že se poslední dobou chovám jako největší nervák, což mi přijde odporné, takže to musím změnit.Nejen já, ale i mé okolí je nějakým způsobem znásilněno vlastním životem.

Přijde že se všechno děje v jeden okamžik.Chata,párty,spánek,domov,škola,práce.Všechno to vydává zvuky, ve kterých se topúím.Čím víc to křičí tím víc mlčím.Mlčím.Nic neříkám.To mi dělá klid.Snažím se být asertivní.V pátek to musí vyjít.Nemám sílu se učit, ale podle dnešní uspokojenosti to zřejmě není třeba.Jdu pomalu, ale jistě.

Ztahaný,mírně unavený,puberťácký s dospěláckými manýru mlčím.

Umělý začátek

25. března 2011 v 5:51 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Nové počasí.Nový účeš.Autškola a ztráta diáře uměle tvoří nové prostředí, nové zážitky a pocity.Mě jen čím dál tím víc bolí hlava.Jím víc, už se nemůžu omezovat.Jsem spokojen se svým vzhledem, ikdyž akné se po dlouhé době ozvalo.Vstávám brzo, jsem unavený a mám plnou hlavu blbostí.Jsou následující tři dny volna, které mám už tak naplánované, dobrá příležitost k tomu se zastavit říct něco se zmněilo?

Začal jsem snídat a večer běhat 15 minut na rotopedu.Nejsem až tak unavený, ale ze všeho toho zařizování mě bolí hlava.Dneska bude oslava narozenin,zejtra matějská a v neděli chata.Co kdybych nikam nešel a byl doma?Co bych dělal?Bát dva a půl dne doma a nebýt nemocný je zázrak.
Přesto změnu ani nový začátek necítím.Je to jen uměle vytvořeno okolnostmi.

Jako Vedoucí

23. března 2011 v 17:03 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Vypnul hudbu.Zavřel okno.Ztišil filtr v akváriu.Začal psát článek.
Dnešní mnou vedená školní akce a suché-teplé počasí mi vymlátilo duši z těla.Vstával jsem v pět.Kruhy pod očima.Na chvilku jsem zvážil co budu po probuzení dělat,zavedl jsem si teď novinku,budu snídat zdravě a cvičit,dnes nebyl čas na píčoviny.UNavený ve spěchu jsem ošidil psa o dlouhou procházku i svůj vzhled o ranní velkolepou péči.Ráno jsem se srazil se slečnou Drzou,oba jsme dorazili včas,a taky sme byli oba překvapeni.Nahlas a důležitě sme v tramvaji diskutovali a plánovali.Začátek byl děs.Stres, časová tíseň, neorganizace, frmol, technické problémy.Když jsem na chodbě potkal Karla,Karla!Vypadal jak magor, ale přesto jsem ho pochváli za buzna-vzhled a hned ho zapojil do organizačních věcí.V průběhu dne jsem zjistil, že jsem ztratil sešit z matiky, ze které zítra píšem,žejo.Mimo jiné jsem obíhal spoustu lidí a zahrál na vyšetřovatele, sešit nikde.Pořád nevím jak to vyřeším.Tajně jsem doufal, že je sešit doma,není.Dvacet hnusných vypitých turkůch mě jen trochu vzdalovalo od nervového zhroucení.Přesto jsem v kritických chvílích vytáhl ověřené komunikační postupy, které znám z práce a zabrali.Jsem rád,byla to zkušenost.Cítím jak mi smrdí ponožky,chce se mi na záchod a musím řešit zítřejší písemku.

PS:kamarádka mi napsal SMS ve které říká, že se dnes s přítelem udělala dvakrát ..... kamtensvětspěje

Rozcuchané pohlédnutí

20. března 2011 v 11:38 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Za chvilku bude čtvrt tohoto roku pryč.Minulý rok,touhle dobou, jsem po ,,dokonalém" období dospěl k názoru, že hraní si na Dokonalý svět nepřináší až takové ovoce a navíc je to velmi vysilující.Letos se tu na blogu vyskytlo dost unavených a záreveň šťastně smířených článků.Spíš sem se zaměřil na kamarádský kolektiv a zábavu, jejiž vrcholem byla minulá neděla, které mě naprosto vyhodila z mého světa a zaplnila mou hlavu na několik dní.Díky tomu jsem zjistil, že jsem stále náchylný, připomínám galavečer v září po kterém sem chtěl být fotograf, DOD v únoru, díky kterému vím na jakou vějšku půjdu.Od minulé neděle uběhl týden a s odstupem času jsem snad schopný tuto událost objektivně posoudit.Bylo to fajn, někdy si to můžu zopakovat, ale rozhodně to zase nestojí za to,abych měnil svůj kalendář a vykašlal se na všechno ostatní, jak jsem ktomu měl nedávno sklony.Chtěl bych si dát pauzu od všech akcí, jenže jsem hrozně navyklý.Včera ráno -krize-depka- jsem měl pocit, jakobych už nemohl být sám.Samota uklidňuje duši, ale donutí ji myslet na věci, o kterých normálně nesmýšlíme.A to mě včera vyděsilo až pracovní shon mě dostal do normálu.Dnes jsem se viděl s paní dokonalou.Připomíná mi časy, kdy se mi velmi líbila Bree Van de Kampová.Zároveň jsem si všiml jak moc jsem vzdálený její častotě.Tak kdybych si měl říct co mi na mém chování vadí, což je trochu předpuberťácká otázka, zmínil bych se nejspíš o zbytečném smíchu, netaknosti, nesostředěnosti a groteskní ironické sebevědomí rozhodně neplní svou funkci.

Sám sebe sem vodil za ruku směrem na vrchol, abych se měl z vrcholu kam vracet.Stavěl sem sám sebe abych měl vůbec o co příjít, teď o sebe pomalu přicházím a přidržování, jakoby povolovalo, povoluje tak tři měsíce.

jakto

19. března 2011 v 10:59 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Dnešní ráno je absolutně nasraný.Proč kurva proč?Ještě že nikdo nebyl doma, to bych ho musel zabít.Vzpoměl jsem si, že musím udělat jednu věc.Tak jsem začal a hned to posral, úplně sem měl chuť tam pak nejít, ty čuráku di doprdelel!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Bože nesnášim svého otce je idiot....

Potom sem využil toho jak mi pumpuje krev a začal se učit.Dal jsem si jogurt.Myslim na dnešek, že tam večer nepůjdu, lituju toho že nepudu do hnusnýho pajzlu mezi černochy, který by mě zfetovaly.Lituju toho, že dneska nebude ten den kdy si zničím život.Mám obrosukou nechuť ke škole.Neřikejte že je to normální, neni.Mám nejlepší známky ve třídě, učení mi nedělá problém.Teď tam vůbec nechci,nechci nikam,nechci nic.Jaktože vážím víc,když sem kurva nic nejde????Jakto?

Jsem nehorázně nasranej,mam chuť rozkopat všechno co uvidim.Kde je ten pan dokonalý,kde je ten buzerant co se dívá na zoufalé manželky???Kde seš?Kdo se teď bude učit do školy na testy, kdo se bude v práci přetvařovat, kdo bude venku bavit kámoše, kdo tu bude vypadat jako já?nevím, protože já mam chuť říct, že já odcházím,ale ne,bohužel.

Transfér

17. března 2011 v 13:55 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Jedu v novém vlaku.Přestoupil jsem.Další kámoška z minulosti.Těším se na sobotu.Omezím práci,jinak to nejde,autoškola a mé hraní si na hustého puberťáka.Musím něco udělat.

Zaplněno prázdnem, zevl prázky

15. března 2011 v 16:23 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Napsal jsem mu co dělá.Odepsal, že tam má kámoše a že chlastaj,šukaj a lítaj.Dobrý no.Trochu jsem zaváhal jestli ho chci za kámoše, ale všechno se má dotáhnout do konce ne?

Letošní světlé prázdniny jsou dívné.Ve vzduchu je tolik prázdna a nostalgie.Když jsem dnes jel tramvají, byli tam nějaký cizinky a hrozně mi připoměli jednu starou kámšoku, měli stejný parfém.Pořád svítí sluníčko, je podivně zima a teplo zároveň.Já mám před sebou hromadu učení, ale chybí mi jakákoli síla, která by mě donutila.Přibral jsem a lhal jsem příbuzným.Nevadí.Docela mě štve, jak mě ta akce vzala.Jsem hrozně náchylnej, zjišťuju.Nemyslim na nic jinýho a největší dojeb je, že nedostávám žádnej feedback.Na druhou stranu co si já naivka myslim, ale stejně.Obrátil jsem o 180°.Víte, jo, chci si zazevlovat,odpočinout,jenže nevím kdy to skončí.Čím víc jím, tím větší mám hlad.Čím víc lenoším, tím víc jsem unavenej.Bejt podrážděnej puberťák je droga.

Noční kontroverze

14. března 2011 v 9:43 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Tmavo.Šeď.Je to jako obloha, barevné záblesky na tmavém pozadí.Stín nočního života.Skotačit vedle extravagantních lidí.Jako pravý puberťák,chlast,kámoši,zábava,hudba v uších.Najednou jsem potřeboval otevřít své kontroverzní já.Nedokážu se učit,nemůžu se přinutit.Pořád něco poslouchám,mám chuť tančit.Jsem unavený a mám hlad.Přišel jsem v půl páté ráno domů.Nemám ještě uklizeno a to ten puntičkář ve mě uklízí každou sobotu ráno.Poznal jsem ho a pár dalších.Nenapadlo mě, že když vás někdo náhodou okouzlí stačí lusknout prsty a je to váš kámoš na kalení.Neuvěřitelné, najednou jste v novém prostředí, máte se zase co učit.Všechno má jinou příchuť.Cítíte se strašně hustě.......

(u)(s)klízí úspěch

12. března 2011 v 9:46 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Před chvilkou doma nikdo.Tři čoko donuty,monte, kafe, venku slunce, dokonalé ráno.Včera super.Udělal sme si z něj pod záminkou sexu taxikáře, nikdy by mě nenapadlo, že má purytáncká a dětinská kamarádka vyroste v zoufalou manželku,zlatokopku,kamarádku na sex.Ve tři v noci limuzínou, další splněný sen.

Jinak jsem velmi rozvláčněný, včera po venkově jsem byl velmi unavený.Nedokážu se soustředit, učení nepřipadá v úvahu.Budeme psát spoustu písemek a já budu muset najít svou vůli a svému anorektickému já dát pauzu.Jak má člověk zhubnout,když má podávat nadlidské výkony a bejt vzhůru 18 hodin?To nejde.Příští týden si pořádně uklidím,nechám se ostříhat a na všechno se naučím.Mám málo práce a budu mít víc času.Přijde mi, že čas, který uírám práci věnuju jen zábavě.Jenže to jsem neměl v plánu.Chtěl jsem pořádně zamakat a užívat si pozdějc.Místo toho chodím do hospod,výstav a párty.Příští týden nebudu nic večer jíst.Ráno budu posilovat a ve škole se soustředit.Jdu si udělat plán.

Od čokolády umazaný pan Nedostižný byl dostihnut úspěchem, který (u)(s)klízí.Je unavený,dává si nové cíle.

Buďte spokojeni,sami si za všechno můžeme :)

Svítí a fouká

9. března 2011 v 16:38 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Vítr jasně a svižně uklízí zimu někam do minolsti, zatímco vymetená obloha a 20°C velkolepě vítají jaro.Roční období se mění, napříč tomu,co se děje u mě. ( Připadám si, že píšu jako kdysi ... )

Před třemi roky jsem začal formovat svou povahu, vsé názory a postoje a teprve před rokem jsem dosáhl toho, že jsem začal měnit i svůu život a až včera, kdy jsem po dlouhé době volal své tetě a vyprávěl jí co vše je nové, zjistil jsem, co všechno se mi povedlo.Ani v nejmenším jsem neměl v úmyslu se vytahovat, ale jak šel rozhovor zjistil jsem, že se ze sdělování novinek stalo jakési vychloubání, přesto jsme to s tetou tak nebrali.
Jsem se sebou i se svým životem spokojený, ale už tak od začátku února mám v podvědomí toho všeho plný zuby. Jsem velmi rád, že teď nemám moc akcí a budu mít víc volna.Opravdu si potřebuju odpočinout.S úsměvem na tváři a hlavou plnou starostí, sluncem za zády chci spát.Jako nový paradox je má skrýtá touha po někom.Neříkám že chci vztah, ale chtělo by to jisté okouzlení, doufám že se v sobotu něco stane.

Z nespokojenosti nové cíle

4. března 2011 v 7:58 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Zrušená akce.nic mi neřekla.No, nakonec jsem zůstal v klidu, ale proč?Kdyby se na to on náhodou nezeptal, jak bych se to dozvěděl?Tak místo toho půjdu do práce,ale to co tamta akce?Jde tam ona určitě s někým.S kým bych tam šel já?Není nikdo, kdo by se mnou mohl jít jen on, jenže zatimho neznám,ale jestli ho potkám budu riskovat,nechci ničeho litovat, jako s tamtim.Doufám že to s ní vyjde, kolikátá je už pořadí?No?Pátá šestá?

Bojuju s jídlem.Přemýšlím o tom, kdy jsem byl na záchodě, kolik vážím co jím, co piju, co jíst budu.Myslím jen na váhu.Obávám se unavenosti.Kde jsou ti podobní kluci, s kterejma bych každou sobotu pařil, kde je najít, jak se k nim odtat??Vlasy rostou,někdy se budu muset ostříhat.V pondělí asi nepůjdu do školy.Potřebuju si tolik věcí zařídit.Vadí mi že k tomu debilo nejsem tak tvrdej jak jsem mohl být,prostě mě využil a já ho nechal.Já idiot.Tamtoho jsem měl oslovit.Měl jsem zastavit růžovej baret, ze kterýho jsem úplně rozsekanej!Měl jsem mu říct, že mě nebude jen tak využívat, co si to vlastně dovoluje..Vadí mi, že když přijde chvilka, kdy bych měl ukázat svou společenskou povahu, nevím co dělat,nevím jak bavit hosty.

Chci si najít víc kámošů z oboru,chci být více silný a důsledný,méně zbrklý a více riskovat.

Klidně nekonečný den

1. března 2011 v 18:44 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Ani nevím jak se to stalo, že se dnešek stal tak klidným a dlouhým až nekonečným dnem.Ráno jsem byl na sebe naštvaný, připadal jsem si jako v osmé třídě.Pustil jsem si začátek svého oblíbeného filmu, udělal si dobré kafe a v průběhu dne se snažil nikam nepospíchat a vše dělat pomalu a s rozvahou.Mám skvělý pocit.Občas jsem nedával pozor a zapřemýšlel o tom, jak se budu teď-po škole učit.Rozhodl jsem se, že nebudu tolik jíst,budu jen pít,večer nic a ráno kafe bez cukru.Uvidíme.