Redefinum

11. února 2011 v 16:25 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Můj život se s blížící dospělostí žene kupředu.Dějí se věci, o kterých jsem vždycky snil.Nedávno jsem četl rok staré články a žasl nad tím, jak moc jsem byl nevyspělý a to jsem si v té době naivně myslel, co všechno mám za sebou.Pravdou je, že čím jsem starší, tím mám větší zkušenosti a to jak s různými situacemi, tak i s lidmi.Velkou škodou je, že v mém hektickém a striktním programu, ve kterém mám pět minut na WC, si nenajdu čas užívat si groteskní situace, které mi život každou chvílí přináší.

Ano, stále tu jsou vzpomínky na základku, která mi přijde na míle vzdálená a od které se záměrně distancuju.Ano, občas si vzpomenu na něj,co mi zničil život, ale bůhví jak to s ním je a kolika lidem život taky zničil.A ano, také si někdy vzpomenu na ně, co mi vzali důvěru v žití a co mi sebrali pocit bezpečí, přičemž doufám,že se to vyřešilo.

Neřeším nálady, ale unavenost.Neřeším názory lidí, ale stav konta.Neřeším přípravu, ale výsledky.Jsem vnitřně rozjitřen.Potřeboval bych si sednout a naučit se všechny předměty.Potřeboval bych si najít čas na procházku, focení a čtení knížek.Potřeboval bych čas, přemýšlet a znovu definovat svou osobnost.

Jakobych stále nic nenapsal.Jako by můj život byl neuchopitrlný.Ve všech sférách jsem došel k tak specifickým cílům, že nevím kde mám základy.Chybí jak jsem dříc dělal všechno rychle, trefně a v termínu.Nemám ponětí, jaké to je být celou neděli doma a jenom se válet.Nevím co znamená slovo nuda.Chybí mi klid, který jsem si sám vzal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Louí | Web | 11. února 2011 v 17:09 | Reagovat

Honba za tím nejlepším se často nevyplácí, ať už kvůli ztrátě klidu nebo mezilidských vztahů.. Někdy prostě člověk dojde tak daleko, že prostě musí říct stop a okamžitě si vybrat - jestli pokračovat v tom co dělá, nebo něco vypustit, sice s rizikem toho, že nedosáhne toho hmotného po čem toužil, ale s jistotou, že nabyl opět rovnováhy.
Ale to sou jen takový kecy, třeba to je jen takový období, který za chvíli přejde. Těžko číct. Je potřeba se na tyhle věci dívat s nadhledem aby se člověk za chvíli neocitl, s prominutím, v sračkách.
Vzpomínky jsou často nepříjemné..ale i tak to jsou vzpomínky a aspoň máme na co vzpomínat...

2 J E A L O U S | Web | 11. února 2011 v 21:10 | Reagovat

"Potřeboval bych si sednout a naučit se všechny předměty.Potřeboval bych si najít čas na procházku, focení a čtení knížek." mluvíš mi z duše. přesně to bych taky potřebovala.

3 A. | Web | 11. února 2011 v 23:19 | Reagovat

potřeboval bys...několikrát se v tvých článcích tyhle položky opakují, ale nevšimla jsem si, že by ses snažil to řešit.. jako bys ty věci přehlížel. nemůžu si pomoct..

4 Ta Obyčejná | Web | 14. února 2011 v 16:54 | Reagovat

Občas je fascinující jak si lze uvědomit vlastní stárnutí.

5 Destiny | Web | 24. února 2011 v 21:48 | Reagovat

"Neřeším přípravu, ale výsledky." to se mi hodně líbí. Líbí se mi tvoje přemýšlení..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama