Ještě že mám diář

23. září 2010 v 7:02 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Znám lidi,kterým je osmnáct,pracují třeba jako manažeři u McDonald's a bydlí se svými partnery v podnájmu,dostali se na vejšku a do práce jezdí autem.To jsou moje nové ideály.
Tuhle nám učitelka na zeměpis vyprávěla o Japonsku.O zemi,která je neúspěchem ve světové válce tak emancipována,že každý její občan je velmi snaživý,dělá přesčasy a na dovolenou jezdí jen málokdy.Reakce lidí ve třídě mě zarazila.Prej že to asi neni moc dobrej život.Ano,rozhodně si neužívájí jako zrovna Terezka,která paří každý den,jenže jejich životy mají smysl a hodnotu oproti namyšlené puberťačce!!
Porád se potýkám s mým povýšením.Musím jít lidem příkladem.Na ty na které jsem se usmíval mám teď být tvrdý,stejně jako k sobě.Najednou už to není hloupé prodávání,doplňování,je to i o práci s lidmi,která bývá těžká.Najednou mi přijde škola jako hračka,oproti věcem,které se učím v práci.Přesto to asi ještě chvilku potrvá než si zvyknu na novou pozici,ale i na své nové chování.Musím být tvrdší,hlavně k sobě.
Mimo jiné tenhle víkend bude masakr.V pátek přijdu z práce tak v jedenáct,ráno chci jet už tak o půl osmé na chatu,pak ten velký večer,který se přehoupne do neděle,v kterou budu muset vstávat v pět ráno,pak se vrátím tak ve dvanáct odpoledne a hned se zbalit a jet na oslavu kamarádky.A až se z té oslavy vrátím,budu mít hodinu na osprchování a pak hned do práce,přijedu v jedenáct večer a pak druhej den do školy (...) Ještě že mám diář...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 marlow* | Web | 23. září 2010 v 15:13 | Reagovat

vidím, že to máš nabité:))
obdivuju tě, že bez přestávky něco podnikáš. děláš to pro sebe a vidíš v tom smysl. to je inspirující:))

2 E L - D Ý | Web | 23. září 2010 v 18:49 | Reagovat

Nepařím každý den, mé hodnoty netvoří jen chlast a jiné drogy, a přesto bych souhlasila s tvými spolužáky. Nechci umřít na přepracování. Chci dělat i jiné věci, než se honit za hodnotami a prací.

3 Es~ | Web | 23. září 2010 v 19:15 | Reagovat

Ahoj. Asi si mě nepamatuješ, takže nemá cenu psát kdo jsem. Dřív jsem měla tvůj blog moc v oblibě. Hltala jsem tvoje články. Myslím že jsme byli něco jako "spřátelení", ale to je už jedno.. Musela jsem si založiz nový blog z určitých důvodů, ale to je teď taky jedno :D Hlavní je, že jsem ti chtěla napsat, že z toho (promiň) zakomplexovaného chlapečka co jsi býval ses stal dospělejším, koukáš na svět úplně jinýma očima a už jsi pochopil o co v životě jde..Doufám, že jednou to tak dopadne i se mnou ×D Měj se :)

4 Karin | Web | 24. září 2010 v 12:58 | Reagovat

Je fajn mít takto nabytý diář a nenudit se. Někdy bych si to taky přála. Ale jestli budeš v tomto pokračovat stále, tak za pár let se z toho zhroutíš. A nebo taky ne no. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama