Červenec 2010

Touha po změně

28. července 2010 v 8:23 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Štve mě to.Mé nejlepší kamarádky se teď maj navzájem moc rádi a na mě jakoby zapoměli.A vadí mi to stejně jako všechno ostatní.Vždy jsem od nich potřeboval podporu,uznání a jen málokdy jsem od nich dostal to,co jsem potřeboval.Jsou příliš nad věcí na to aby řešili opravdové věci.Abych řekl pravdu,stále sním o vysněných,bohatých a hezcích kamarádech,kteří mi vždycky ve všem pomůžou a budou za mnou stát.Já si sny plním,ale k tomuhle snu mi píle a ambice nestačí.Myslím,že kamarádství je věc náhody.Přece si nebudu dávat inzerát :D .

Chtěl bych jinou práci,jinou školu,jiné kamarády.Na druhou stranu,měl bych být rád,že to vůbec mám,dřív jsem ani jedno neměl.

Proudy myšlenek

23. července 2010 v 11:44 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Budoucnost
Neustále plánuju,držím v ruce diář a kalkulačku,plánuju.Proč?Mám strach z budoucnosti.Nevím totiž co přijde.Nevím co všechno se může pokazit a tak si naivně namlouvám,že to mé plánování změní.Ale stále dělám jednu obrovskou chybu,já předbíhám.A to sám sebe.Jak mile mi bylo patnáct okamžitě jsem šel na brigádu.Podle mých dosavadních plánů jakmile mi bude osmnáct budu mít auto i řidičák a budu jezdit,hned,v den mých narozenin.Já prostě na nic nečekám a jakmile mám příležitost udělám to.Beru to jako samozřejmost.Ale kdo tohle dělá?Znáte někoho takového?Já ne.Lidé v mém věku ,,paří" a randí.Já ne.Vydělávám na auto,chci si udržet nejlepší známky ve třídě,starám se o babičku,chatu a psa,budu dělat řidičák a už bych se měl učit na maturu,myslíte,že mám čas dělat to,co ostatní?Směju se a moc dobře vím,že si za tohle můžu sám,ale já o tomhle vždy snil.Vážím si něčeho,co lidem pipadá šílené,ale já to mám rád,je to totiž to jediné co mám.

Prázdninová lenost
Už piju dnes druhé kafe.Pomalu cítím jak mi nikotin ucpává žíli.Není hezky a já jsem paradoxně rád.Celé jaro jsem si stěžoval na déšť,teď jsem za něj rád.Včera jsem si na starém blogu četl přesně jeden rok starý článek.Měl jsem teda úplně jiné problémy,ale jedno cítím i letos a to prázdninovou lenost.Jsem o rok starší a za tenhle rok se toho stalo snad vůbec nejvíc.Lenost mi už nic neříká,ale včera,právě při čtení toho článku jsem byl tak unavenej a do ničeho se mi nechtělo,že hned po posledním řádku jsem vypnul pc a šel spát.Schválně jsem dneska šel na poštu,do knihovny,se psem a ještě mám vplánu dodělat si postel (hraju si na čalouníka) .

Ovlivněné snění
Je to jiné.Začínám se zajímat o aktuální dění.O půl osmé mám chuť se jít dívat na zprávy,v obchodech mám chuť koupit si nějaký ten drahý časopis,co má bílé,lesklé a tvrdé stránky.Nikdy jsem se nějak zvlášť o nic nezajímaj,jen o design.Včera jsem se dokonce ponořil do článku o novém Renaultu.Myslím,že jsem se moc díval na film Ďábel nosí pradu,dřív jsem chtěl být novinářem,jenže jsem člověk,který umí akorát rozebírat sám sebe o ničem jiném psát neumím-nemůžu.Musím přiznat,že bych si ale rád zkusil pracovat na obdobné pozici,jaká byla v tom filmu.Víte,být pořád v pohybu,jít do práce a nevědět co vás čeká,to vzrušení.Strašně rád bych si po gymplu udělal jednoroční pauzu v Runwayi.Směju se,ale něco podbného víte....Jsem snílek.

Úryvek z deníku

21. července 2010 v 12:12 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Jedna čtvtina prázdnin za mnou aneb 21.7.2010
Život je o náhodě a překvapení.Jedno překvapení je pro mě třeba to,že blog funguje.Vy tu jste a čtete mé články a já mám chuť psát a komentovat zase vaše články,překvapení.A náhoda?Včera jsem v práci dostal nabídku: ,,Pudeš s náma dneska na pivo?" .V duchu jsem se hlasitě smál.Nesrozumitelně jsem se vyhnul odpovědi,ale když jsem tak o tom přemýšlel,kdyby šli ty lidi,který mám rád,šel bych,určitě.Místo toho jsem šel dřív domů a náhodou se mnou jel ,,kolega" který v práci teď začal.Pokecali sme,nový kámoš?Možná,ale připomíná mi někoho,koho dobře znám.Mě a to tak před dvěma roky,ikdyž je v mnoha věcech úplně jiný.

Ještě před prací jsem se sešel s,dá se říct nejlepší kamarádkou,ona moc kamarádů nemá,a co si budem povídat já taky ne,takže se tak berem,rozumíme si totiž.Původně jsem chtěl vidět známou tvář,ale před pár dny se na FB objevilo,že má kluka.Ona!Která tráví svůj čas jen s desetiletou sestrou,nebo s mamkou na nákupech.Naštvalo mě to,protože si někoho našla dřív než já.Hlavně jsem se bál její reakce,má velký sklon k namyšlenosti.Jenže jsem si uvědomil,že ona neví,že to vím.Takže jsem včera dělal mrtvýho brouka a čekal až mi to řekne.Ale ona nic!Celou dobu brousila kolem facebooku,jestli jsem tam byl a tak a já stále říkal,že jsem na fb vůbec nebyl.Takže si stále myslí,že o ničem neví.Já budu stále dělat,že nic nevím,na fb teď vůbec chodit nebudu (akorát mi to prospěje) .Štve mě,že mi to neumí říct do očí.Jakoby stále spoléhala,že si to někde přečtu na netu.Koneckonců já k ní nejsem a ani nemůžu bejt ve švem upřímný,znám jí dost dlouho a prostě jinak než takhle se kámošit nemůžem.Vím,že teď máte určitě námitky,že to není přáteltsví,když to není úplně stoprocentně upřímný,ale jinak to nejde,s ní ne.

Jinak jsem měl v plánu o prázkách sledovat všechny filmy,které mi přátelé doporučily,ale nějak jsem zapoměl,jaký filmy to byly,místo toho jsem shlédl všechny,který mám rád já a jsem spokojen.

Hájit sám sebe

19. července 2010 v 12:25 | pan Nedostižný |  vyvozené závěry

Mám mnohem lepší náladu,protože jsem viděl další film pro holky,ale tentokrát ho koupil táta,takže nemám výčitky.Jmenovalo se to 27 šatů,hlavní roli hrála ,,Izzie" ze seriálu chirurgové,který miluju.Přesně takový film jsem teď potřeboval,pobavil jsem se.

K minulému článku.Chci poděkovat všem za skvělé-chytré-přátelské komentáře.Radíte mi dobře,měl bych být sám sebou a kašlat na to,co si myslí ostatní,jenže je to těžké.Být sám sebou je jeden ze směrů života a i on má svá pro a proti.Včera večer jsem si sednul na balkóně a sledoval měsíc,přičemž jsem přemítal o minulém článku.Zjistil jsem, že mi asi dělá problém stát si sám za sebou.Přitom hájení svých názorů je vlastnost,kterou občas zveřejním jakou svou přednost.Ale jsou chvíle,kdy mám pocit,že se nemám hájit,kdy dělám něco špatně,kdy nemám pravdu.Například ve třídě jsem se přestal bavit s jednou takovou větší skupinkou,právě proto,že jsem si stál za svým názorem,totiž že to jsou debilové.Ale zrovna včera jsem se přistihl,jak na facebooku brouzdám po jejich profilech,jak se o ně vlastně zajímám.Najednou jsem s nima chtěl zase pohodově vycházet jako dřív.Mám teda hájit svůj nový názor?

Když dělám kontroverzní věci s kterými bych neměl chlubit,tak o nich nemusím nikomu říkat.Jenže jak mě pak mají lidé chápat a rozumět mi? Hold se budu muset smířit s tím,že realita,prezentace a konečný pohled na mou osobu nikdy nebudou totéž.

Týden od civilizace

18. července 2010 v 13:48 | pan Nedostižný |  zběhle iritující

Ano,skutečně jsem byl celý týden pryč od všeho toho internetu,zpráv a médií.Vklidu jsem odpočíval,relaxoval a válel se na sluníčku.Opravdu mi nic nechybělo.Těšil jsem se do Prahy,hlavně na to až se vykoupu,ale už když jsme tím mrtvým městem,kde nikdo není, projížděli,měl jsem divný pocit.A teď ho mám taky,proto píšu tenhle článek.

Těšil jsem se na to až si dneska večer pustím film ,,ďábel nosí pradu" .Všude na netu se píše,že je to holčičí film a já?!Mám ho skoro nejradši.Vím,že je zženštilý,povrchní a célé se to točí kolem světa módy,ale mě se ten film prostě líbí.Sem to klidně napíšu,ale co by si o mě pomysleli ostatní,kdyby to věděli?

Z tohodle a i z tý (musim se přiznat) nudy mám takovou *bleuh* náladu.Víte jen se tak tvrdě opřít do židle,hlavu ztočit doleva,dát si ruku před pusu a hlasitě vzdychnout!

psychický úpal

7. července 2010 v 17:14 | pan Nedostižný |  zběhle iritující

Další.Další člověk mi řekl, že už se mnou není taková sranda jako dřív.Bohužel je to pravda.Jsem takový přešlý, unavený, unavený životem.Nejvíc mě překvapuje jak všichni lidé, kteří pro mě byli v dětství vzorem, ke kterým jsem vzhlížel, tak jimi teď opovrhuju a vůbec z nich nemám respekt, jakobych je překonal, jakobych měl vše, co jsem na nich v dětství obdivoval.Smutné bohužel je, že už vzory nemám.Cíle jsem si vytyčil nové,ale po vzorech pořád prahnu,nikdo mi není dost dobrý.
Na chatě jsem si odpočinul a nasál energii, kterou zase ztrácím v práci.Jenže je tu jedna zajímavá věc, blog.cz opět boduje a do života mi postavil jednoho velmi zajímavého blogaře, se kterým se teď budu často výdat.Že by nový kámoš? :)

Přestože ...

1. července 2010 v 20:33 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Ani nevím co napsat,ikdyž se toho stalo hodně.Uvědomil jsem si,že mám partu skvělých lidí,kteří mají rádi takového jaký sem,což ej samozřejmně úžasný pocit.Nějak jsem se vyrovnal s těmi drby a opět si začal plánovat budoucnost.Co se týče prázdnin,je to skvělý úkaz toho jak moc jsem povrchní.

Původně jsem krom chaty neměl nic v plánu a tak jsem si ,,vymyslel" že pojedu na kurz angličtiny.Na konec mě rodiče před pár dny překvapily dovolenou na Krétě,takže já kurz zrušil,jakobych ho teď nepotřeboval,když už je se s čím chlubit.Rozumíte tomu?O kurz jsem nestál,chtěl jsem na něj jet jen proto,abych měl léto zajímavé,ale když už se jedna zajímavost (Kréta) objevila,proč jezdit na kurz?Takže přesto všechno jak moc vyspělě se cejtim a na druhou stranu přesty všechny pomluvy na mou osobu jsem se sice změnil,ale povrchní jsem zústal.

Stále se snažím vypadat dobře,ikdyž vím,že mi to spíš škodí.Stále chci ve všem předhánět ostatní svou osobitostí ,přestože vtom všem vypadám dost trapně.

Myslím si o sobě bůh ví co,ikdyž vím jak smutně a reálně dobově-povrchně můj příběh vypadá .