Leden 2010

Změnil jsem se jinak než jsem chtěl

28. ledna 2010 v 19:57 | pan Nedostižný |  zběhle iritující
Za těch šestnáct let jsem si prošel vším možným,dost jsem se změnil,vyrostl jsem,nabral zkušenosti,ale nekonečná najivita malého dítěte ve mě zřejmě ještě je.Přestože mám ve třídě nejlepší známky,jsem šťastný a celkem se mi vede,musím si přiznat,že v poslední době se mnou strašně cloumá puberta.Najednou mám strašnou chuť si najít holku.Zdají se mi erotické sny a mám tendenci se se všema dělit o mé osobní nechutné představy a zážitky.Mozek je zcela utlačován,všechno řídí hormony.Přesto mi má racionalita zakazuje mluvit o věcech,které se hold zákonitě nikdo nikdy nedozví.Přesto jsem napáchal mnoho škod.Je třeba si utříbit myšlenky,uvědomit si co chci aby lidé věděli a co ne.Stanovit si cíle a zkouknout Zoufalé Manželky.

Jsem zvyklej mít to,co chci.Možná jsem si uvědomil,že se od nového roku nic nezměnilo a to mě asi štve,jelikož jsem si dal dost předsevzetí.

Otevřel jsem oči

26. ledna 2010 v 7:12 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky

Už to ráno to vypadalo divně.Můj sen plný sexu,byl pro mě jako pro puberťáka sen ve snu.Zhluboka jsem dýchal,měl jsem husí kůži a nervózně jsem stlačoval pěsti,ano sen ještě pomalu dozníval.Rano na poště a v práci,celkem netradiční.Ve škole mě přemluvili na večerní akci a já souhlasil.Pár hlášek,keců,srandy kopec,klasika ve škole.Po škole jsme zašli do McD.Trochu sjme pomlouvali,smáli se a učili se.Po příchodu domů jsem si sním psal na ICQ.Psal,že chodí na stavební průmyslovku a že mají ve škole jen asi pět holek.Paradox.Náhoda.Večer jsem byl seznámen s holkou,která je pro mě celkem důležitá,kamarádí s mými kamarády.Víte co povídala?Že chodí na stavební průmyslovku!A že ve třídě mají asi jenom pět holek.Nebudu vám popisovat můj výraz.Zahrál jsem to dobře,usmál jsem se,ona pak šla.Já mezi tím skonal někde uvnitř infarkt a to nemluvím o tom,jak má druhá kamrádská konzervativní a slušná polovička mluvila o tancování na discotékách!ona?!

Včerejší den mi otevřel oči.Zjistil jsem,že kamarádi z mé party mají ještě každý svou partu někde jinde. Je to normální přirozená věc,ale mě to nějak vnitřně ublížilo.Ne že bych žárlil,blbosst,ale zaskočilo mě to.Dřív jsem si to neuvědomoval.Pak ta má mnohotvárnost.Svět je malý a já těžko ohlídám své kamarádské okruhy,aby se nestřetávaly.Strašně mi včera klesla nálada.Musel jsem šíleně přehrávat.Nechtěl jsem jim kazit večer a už vůbec jim něco vysvětlovat,už jen kvůli tomu,že oni nic neudělali.Jakobych se opět vrátil někam do deváté třídy.Přesto se ke mě celý večer chovali skvěle,věnovali mi dostatečnou pozornost,ale nebyl jsem ve své roli,jen jsem pozoroval,byl jsem návštěvník,novinka.

Když mozek stál a tělo šlo dál

24. ledna 2010 v 19:53 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Bojování s vlastní vůlí,krocení emocí,všelijaké nucení se a jiné metody,jak se stát tím kým sem už mám dávno za sebou.O to víc mě překvapuje to,co se se mnou poslední týden děje.Když si s někým povídám,konverzuju,hovořím,jednám nebo telefonuju,tak se vůbec nehlídám,myšlenky jsou jinde a já po ukončení dialogu na nějaký rozhovor úplně zapomínám.Za boha si nemůžu vzpomenout,co jsem říkal.Buď zbrkle pospíchám,nebo se zbytečně rozmluvím a tlachám blbosti.Situaci nějak zvládnu,ale to nejsem já.Nechci si chodit pohodářsky po světě a věci jen tak zvládat,chci si je užít a vzpomínat na ně.Kolkrát mám pocit,hlavně když někam cestuju nebo jdu,že se sám sobě dívám na záda.Jako bych sledoval život někoho jiného.Jakobych byl cizí ve svém vlastním těle,jako kdyby mozek stál a tělo šlo dál.Možná jsem si na burze životů vybral ten špatný.Ale to teď už přeháním,jsem se sebou spokojený.Jen poslední dobou si připadám přestárlý,znuděný tím hezkým životem,co žiju.


Odpočinek na ledě

22. ledna 2010 v 18:06 | pan Nedostižný |  mé myšlenkové pohnutky
Je zima.Lidé šaškují na ledě.Já se občas nechtěně přidám.Nahozeně dobrá nálada bojuje s únavou,kterou způsobilo včerější sledování Zoufalých manželek.Přesto,že je ve škole legrace a kamarádi mě podporují jak se jen dá,musím řešit záležitosti,které jsem si sám vymyslel.Je třeba si najít čas a vstřebat všechny události.Dnešek je ideální.V knihovně jsem si půjčil knížku od Haliny Pawlowské.Nejsem nějaký velký čtenář,čtu jen povinnou četbu,ale Halina mě vždycky pobaví.Je mi jedno,že její knížky jsou určené ,tlustým' ženám po třicítce,ale mě jako hubenému klukovi před osmnáctkou se to prostě líbí.Studená večeře od táty,kafe,facebook,ta knížka,večer seriál Sex ve městě,co víc si můžu jen přát.V hlavě je sice škůdce,který mě nahlodává tím,jak mi připomíná věci do školy a položky v diáři.Přesto si dnešní odpočinek vychutnávám.

Nadržená poznámka:
Nevím jetsli to je dočasné puibetální zmatení,ale přitahují mě vietnamští přistěhovalci.Připadají mi neskutečně sexy,každou přestávku po nich koukám a někde uvnitř slintám.

Starám se o své ego:
Procházím profily hustých kluků,kteří dávají okázale najevo svou extravaganci a pubertální odvázanost.Obdivuju je a díky nim jsem stále více otevřenější.Stále víc si neberu servítky,nehlídám se tolik,nebojím se tolik,seru na názory ostatních,hlavní jsou mí blízcí.

Zápisek z ledna

22. ledna 2010 v 7:09 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky

Mé představy o lednu jako o nudném měsíci plném zkoušení se vytratily.Testy jsem zvládl levou zadní,místo toho se nakupilo spoustu zajímavých akcí najednou.K tomu všemu zařizuju přestup v práci,zrovna dnes jdu dát výpověď.Ve školy si taky vybíráme semináře na dva roky dopředu.Zatím mám v plánu politiku a ekonomicko-právní seminář.Leden není nudný.

Včera jsem jí konečně dokopal k tomu,aby jsme si promluvily.Jenže ona se tak usmívala a byla tak příjemná,že jsem ji sotva mohl říct,co jsem chtěl.Řekla,že neví proč by si měla hledat kamrádky jinde,když má mě.Je to trochu klišé,ale od ní to potěší,hlavně když na to přišla sama.

O červeném hrnku,v kterém mám každé ráno kafé mám poslední dobou nekalé úmysly.Co třeba hod po jednom z rodičů?Jsou úžasní,dávají mi obrovskou svobodu,už teď si o všem rozhoduju.Přesto jsem na ně hnusný,zlý a drzý.Je mi to líto,ale pak vždycky přijde moment,kdy je nenávidim a svého chování nelituju.Vychovávají dobře,ale sami jsou trochu špatně vychovaní.Ale i tak to jsou moji rodiče.


Mějte se Dokonale.Jo a asi změním přezdívku,consummate znamená nedostižný co vy na pana Nedostižného?

Vzdálen realitě

21. ledna 2010 v 7:10 | pan Dokonalý |  zběhle iritující

Dny v úsecích ...
Já a kakaová kamarádka jsem tam čekali na další kamarádku.On tam přitom tak trapně nakukoval a měl na mě nějaký keci.Já ho ignoroval,ikdyž jsem přesně věděl co říká.Kamarádka měla zase tolik prupovídek,že si ho skoro nevšimla,ale měla tušení.Vadí mi tento novodobý problém.Válčit z debilem je to poslední co potřebuju.Na nic nemám čas.Diář má záhul.Chodím do kina,divadla,na kafe,s kámošema ven,s mamkou na večeři.Nenapadlo mě,že si leden budu takhle užívat.Přesto si připadám vzdálen realitě.Vše se mění,já to vím,ale přes tuto skutečnost si připadám moc napřed.Jako malý jsem si myslel,že v roce 2010 auta už nebudou,vše bude přes počítač a všichni budou bydlet v ekologických mrakodrapech.A ono nic,vše je stejné,ale já jsem starší.Při pomyšlení,že za rok mi bude osmnáct,že za dva roky maturuju,že za dva roky půjdu na vejšku,já cítím obrovskou zodpovědnost.Znám spoustu lidí,kterým je sice osmnáct,ale chovají se na patnáct,mě zklamali a já se právě bojím,že se stanu jedním z těch co zklamali své okolí.Navíc já a mé dokonale obrovské požadavky na úspěch jsou velmi zatěžující.Pro mě být dospělý neznamená,že si budu vyskakovat na rodiče,ale že jim budu konkurovat a malým půjdu příkladem.Maturita u mě znamená samé jedničky.Vejška u mě;je ta nejpreztižnější.Čím jsem starší,tím mám větší možnosti,ale také víc povinností.Jsem stále větší puntičkář,vše doháním k dokonalosti,jsem nemsírně snaživý a já sám nevím,kde se to ve mě bere.Nepiště mi do komentářů,že nikdo nemůže být dokonalý,tohle téma jsem tady dávno probral.Hlavní otázkou tohohle článku je jak si pan Dokonalý poradí s nejdůležitějším obdobím svého života,jestli bude taky tak úspěšné a jestli na něj bude ve stáří dobře vzpomínat.To vše mi zodpoví jen čas.

I pan Dokonalý mívá problémy

17. ledna 2010 v 9:45 | pan Dokonalý |  vyvozené závěry
jeden z těch důležitějších článků...
Od pana Dokonalého se zřejmě žádné články plné zklamání nečekají,o to větší pro vás bude tento článek překvapující.U mě v životě to chodí tak,že si najdu něco,pro co se nadchnu a ono mi to pak zvedá třeba dva měsíce náladu.Jenže nic nevydrží věčně,ani má nálada a po dvou měsících přijde do mého Dokonalého života čára přes rozpočet.Je úžasné pozorovat sám sebe,jak se v těchto chvílích chovám.Když se něco nepovede ve škole,tak po příchodu domů se usmívám víc než normálně,jsem milý a šíleně přehrávám.Dělám všechno proto,aby nikdo na světě nerozpoznal mé emoce,mé touhy,snahy a celkově to,o co mi jde.Kvůli tomuhle lidé vědí jen velmi málo o mých nedokonalostech.To proč to dělám má mnoho důvodů.Možná nechci otravovat ostatní.Možná si myslím,že jsem dost silny na to,abych se s onou situací vyrovnal sám.
Jedna čára přes rozpočet právě přišla.Má rakce byla taková,že jsem si napsutil horkou vanu a začal číst povinnou četbu do školy.Chtěl jsem se nějak odreagovat,myslet na něco jiného.Vana nepomohla ani tolik,jako to,co jsem udělal,když jsem otevřel lednici.Bylo tam nějaký Cinzano,vodka,nebo co to bylo,vypil jsem půlku láhve a dobrou náladu už jsem nemusel hrát.Teď jen hledám novou věc,pro kterou bych se mohl nadchnout.Stále hraju dobrou náladu a budu ji hrát i dnes večer až půjdu s kamarády ven.Ikdyž,vité oni jsou,jak to říct,no velmi nedokonalí.On se baví s celou třídou,nechci mu nic řikat,má problém s akné,který vůbec neřeší,přitom je to tak jednoduché.Ona,je svá nenchá si poradit,má špatné rodiče.A ta druhá,hraje si na chudinku,má doma problémy a se všemi řeší své vztahy,a prostě ji nemůžu přemluvit,aby zainvestovala do žehličky na vlasy,přitom stojí jen 100,- (ta nejhorší křeč na světě,ale stejně to žehlí) .
Tady aspoň vidíte jak já vidím své kamarýdy,jako nosiče chyb,které bych všechny nejradši odtranil,jsem vážně hrozný,ikdyž je to velmi ušlechtilé ,,vylepšovat" kamarády.Já to myslím dobře,jenže to oni asi nechápou,ale je to jedno kamarádství není o vylepšování,ale o vzájemné důvěře.

Proč se nadržený puberťák vzhlíží v zoufalé manželce?

14. ledna 2010 v 18:00 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky
Chodím si po světě s tou svou patkou a namlouvám si,že jsem šťastný.Začínám tomu i věřit,protože jsou chvíle,kdy se sám přistihnu jak se bezdůvodně usmívám.Přitom mi připadá,že celý můj život,je hrozně ovliněný dnešní dobou.Jsem opravdu velmi povrchní,vadí mi totiž,že mí kamarádi nevypadají jako ze seriálů.Kritizuju rodiče za to,že jsou skromní a že nemají žádnou kariéru.Chovám se jako kdybych bydlel v Hollywoodu.Přesto bych nikdy nechtěl být slavný a nějak moc bohatý,naproti tomu nutím tátu aby se ostříhal na Breda Pitta,mamce pomáhám s dietou a babičku posílám do lázní.Sám přitom utrácím několikamístné částky za oblečení.Přehnaně se starám o svou pleť,které věnuji několik hodin denně.Jsou to atributy zšenžtěle metrosexuálního puberťáka,jenže já se takhle nenarodil.Pílíře,které podpírají mou osobnost se nazývají kreativita,proměnlivost a tradicionálnost.Snažím se být ve všem úspěšný,mít vše dokonalé,je to špatný způsob života?Protože se cítím šťastný,ale něco v nitru mě neustále nutí o tom pochybovat.Sleduju snad seriál Zoufalé Manželky už tak dloužo,že je můj život totožný se zrzavou Bree?Proč se nadržený puberťák vzhlíží v dokonalém dospělákovi?Proč jsem úplně jiný než ostatní?Proč nejsem třeba nějaký hloupý hopper z učňáku,co každý den vysedává ve špinavé hospodě?No,po předchozí větě mi to je jasné.Jsem takový jaký chci být.

Začínám se otevírat

13. ledna 2010 v 17:06 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky
Seděl jsem v obýváku,nevěděl so dělat.Lehl jsem si a snil.O Francii,o budoucnosti a i o věcech,které nechci aby se staly skutečností,přesto o nich chci snít.Píšeme dost písemek,alě mě to nějak netíží,nevím,prostě si s tím nelámu hlavu,tak jako dřív.Jsem šťastný.Mám opravdu skvělou náladu.Sníh venku,písemky ve školy a i ostatní překážky mi nevadí,beru to jako sport.Já leden a únor beru jako nudné měsíce,letos to nudné zatím není.Jinak viděl jsem film ,,Líbáš jako bůh" od Poledňákový.Je to podle mě nejlepší český film za poslední roky.

Kdybych se měl zamyslet nad sebou,jsem trochu jiný.Zase jsem se změnil.Jsem teď mnohem víc otevřenější.Týká se to hlavně mého problému s akné,nebo žehlení vlasů.Jsou to věci,o kterých mluvím jen s rodiči,beru je dost osobně a nikomu o nich neříkám.Proto jsem is zmněnil blog,abych mohl o těch věcěch psát,ale stejně tak,jak jsem se otevřel čtenářům tohoto blogu se stávám otevřenější i v životě.Jakoby blog nejen kompenzoval můj aktuální stav,ale stal se také zrcadlem mého osobního života.

Pod led(n)ovým sněhem

9. ledna 2010 v 15:07 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky
Je to čím dál tím težší.Ráno vstanu s dobrou náladou.Když ve škole spatřím tu tvář,je najednou polonahá a ošáhává mě.Vzpomněl jsem si na sen.Hluboce jsem vzdechl.Pak mě kamarádi krmí jejich problémy alá ,,Mám debilní rodinu.." a po škole zase velké oči.Příští týden máme rande,asi.Je to dost těžké ani jeden nemáme náladu na balení jeden druhého.Jezdím s ní domů,dělám gesta,dávám lichotky,které ona příjmá,ale ani jeden z toho nejsme nějak nadšení,přesto si myslím,že je úžasná.K tomu všemu se mi vyboural strejda,teta má něco s kolenem a ve škole píšeme písmeky.Málem bych zapoměl,že já i velké oči chceme dát výpověď a najít si práci jinde,přitom tady jsou fajn lidi.Plánuju si kdy se budu učit,kdy udělám tamto a tadyto,přitom zapomínám si sednout k počítači a napsat článek,který by shrnul dosavadní dění u pana Dokonalého.Ve čtvrtek jsem sledoval Zoufalé manželky v naději,že mi Dokonalá Zrzka Bree dodá energii.Nestalo se,seriál už není to co to bývalo.
Mějte se a pozor ať vás nezahalí lavina sněhu,který já tak nesnáším.

Psychická masturbace

7. ledna 2010 v 19:04 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky

Jsem povrchně i sociálně uspokojený.Mám dobrou náladu a krom písemek mě skoro nic netíží,ale přesto je tu je jeden člověk,který mě velmi znepokojuje.Vím,že na tento blog můžu psát všechno,ale tohle vážně nechci rozepisovat,už jen kvůli topmu,že onen pan D. ,jako debil, mi nestojí za to,abych o něm básnil na svém drahocenném blogu.On do mě jen tak nenápadně rejpe,za to já čekám na vhodnou příložetistost,kdy ho srazit k zemi,pořádně utřít a udělat mu největší trapas ve třídě,klidně i před učitelkou.Rozhodně netvrdim to co v prváku.Naše třída už není na pohodu.

Sprostě nadrženej,ale ne já,to ten dnešní den...

4. ledna 2010 v 18:55 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky

V nových convesrkách,džínách,tričku a mikině jsem se cítil sice jako bůh,ale k čemu vám to je,když máte hned po ránu skákat v trenýrkách ve vymrzlý tělocvičně a s partou vyhulenců hrát fotbal.Poté,co jsem to nějak přežil mi má ,,nejlěpší kamarádka" řekla,že je nadržená.Jako kamarád to beru,ale jako kluka mi to rozklepalo kolena,říká to,jako kdyby nevěděla,že se mi líbí.Nemám námitky,ale některé věci by mohla řešit s kamarády svého pohlaví.Když jsem si dnes ráno žehlil vlasy,říkal jsem pro koho to vlastně dělám?Samozřejmně,že pro sebe,ale nejde o vlasy,jde o to na koho se mám těšit?Kdo mě tam potřebuje?Pobyt ve škole mi nakonec dal odpověď v potobě přátel,kteří se ke mě chovali velmi mile,až mě to samotného překvapilo.Říkal jsem si,kdo jsou ti lidé,kteří se na mě smějí a pak mi to došlo.Oh to jsou vlastně moji přátelé,já blbec málem zapomněl.Ale vážně,ono 14 dní jsem je neviděl,kdyby nebyl facebook,možná bych ani nevěděl,jetsli žijí.Po celý den jsem měl celkem dobrou náladu,být doma mě už nebavilo,toho pojídání cukroví mám až nad hlavu a válení se u Tv nebo Pc,není ani zdravé ani nějak přínosné a pro mě jako pro dokonalého workoholika,je odpočinek vyjímka.Mám před sebou spoustu písemek,takže můj workoholismus by se měl převést ve vší kráse.Po škole jsem takovou ,,schůzku" s těma velkýma očima,který tu sebou táhnu už asi třetí článek.Oba sme se hledali,ale znáte Prahu,je tak obrovská,nenašli sme se,proto jsem jel okamžitě domů a zavolal jí (já trapák neměl kredit) ona tam chudák ještě čekala a prý mě hledala ... OH ... Bylo mi jí až líto,okamžitě jsem šel,div sem neběžel.Nakonec jsme se sešli a šli do práce,což byla taková oboustraná záminka ke schůzce.Stále jsme si povídali,kamarádsky-zatím,nevím ona je Rak,takže ,,ukazování skvělého auťáku " ,nebo nějaké sugestivní flirtování není na místě.Nakonec jsem zjistil,že fajn,celkem osobitá,ale jen se koukněte na mě :D .Budeme si rozumět,v pátek jí zase uvidím ....jojo,těším se,v hlavě mám jen ty velké oči...

Skáču do moře,jménem puberta

1. ledna 2010 v 14:16 | pan Dokonalý |  mé myšlenkové pohnutky
Při pomyšlení na to,že v pondělí ráno vstanu a půjdu do školy,kde mě čekaj oni,se mi zvedá žaludek.Odporné statusy na facebooku a jakkákoliv vzpomínka na školu mě uvádí do deprese.Prostě jsem bez nich čtrnáct dní a nechybí mi ani jeden z nich.Už jen ta katastrofální besídka,plná trapasů,divných pohledů a dalších intrik.Řekne mi,že se mnou možná bude někdy chodit a pak,jakoby nic mluví o tom,jak si chce najít chlapa.To je tak hloupá,bezcitná,namyšlená nebo úplně vylízaná?Pak když řeknu,že mě občas štve,tak prej,co jsem zase udělala?Nic,jen si nezvládla být mou kamarádkou.Sme parta a ona jí celou roztrhala na ty nejmenší kousíčky,tahá k nám děvky,proslavený po celý škole a sama se baví jen s holkama,který každej den choděj pařit,stokrát o to přišli,zatímco ona sedí doma a přidává články na blog,který jsem jí já založil.Ano,je to velmi směšné a ironické.Doufám,že mi to s velkýma očima vyjde,už jen proto,abych jí to mohl vmést do tváře,že i ten,kterého má stále u sebe si může najít holku,a vůbec celé té zkurvené třídě,plné vyhulenců ukázat,že i já umím žít.Včera jsem viděl klip od Madonny,Celebration.Ten klip je tak prosycen sexualitou,sprostotou a extravagancí,že mě naprosto uchvátil a přesně takhle chci působit i na své okolí.Jsem na vrcholu hory a skáču do moře jménem puberta.Pojď,vem si mě,znič mě!!Nevím,kde se ve mě vzala ta nesmírně obrovská zlost,ale s tímto článkem část odchází.Písnička Je suis malade od Lary Fabian mě krásně houpe v kolébce té mé úzkosti.Nevím jestli si zase začnu hrát na Bree Van de Kampovou ze Zoufalek a zachovám se tedy tak,že si to opět nepřiznám,budu se chovat,jako kdybych byl šťastný a po chvíli tomu i uvěřil.Mohl bych zkusit i jinou variantu a naslouchat sám sobě a přijít na to co mě trápí,jenže pana Dokonalého přece nemůže nic trápit......

Nasranej

1. ledna 2010 v 13:30 | pan Dokonalý |  zběhle iritující
Dneska vážně nemám dobrou náladu.Ani vás nebudu obíhat,nic.Prostě nejen,že mě sere fakt,že vůbec nemůžu blogavat jak chci,jelikož se mi na mozzile neukazujou obrázky,ale tady na opeře to stojí za hovno.Ano,dnes je jeden z těch nedokonalých dnů,venku je hnusně,jsem přejedenej čočkou a k tomu všemu se mi vůbec nepovedl design.Menu a záhlavko je OK,ale ta stránka je nějaká divná.Už je půl druhý a co jsem dneska udělal?Nic,vůbec nic.Píšeme čtyři písemky a já tu poslouchám madonnu,kriste pane vopradu strašnej den.ááááá

vzhled o.4

1. ledna 2010 v 12:51 | pan Dokonalý |  vzhledy consummate
  • Barvy:šedá,modrá,bílá
  • Styl:Jednoduchý,sofistikovaný